Úvaha na téma sociálního státu

Pojem sociální trh je ukázka zmatené terminologie, která nežádá nic, než masivní podporu pro speciální zájmové skupiny. Takoví lidé se stávají břemenem ekonomiky. Ve Francii a v Německu a jak ukazují výsledky voleb i v dalších zemích západní Evropy ví snad už každý, že sociální stát není v nynější podobě udržitelný, ale každý se to současně snaží zakrýt. Koncept sociálně-tržní ekonomiky je ve skutečnosti způsob, jak utéct před morálkou, způsob, jak utéct před odpovědností starat se o svůj život, či před odpovědností starat se o své rodiče.

V Británii zvítězil v uplynulých letech dvakrát Tony Blair, protože výslovně vyřadil ze své agendy slovo socialismus. Blair nesliboval sociální trh - naopak, snažil se pokračovat v politice konzervativní strany, liberalizovat ekonomiku. Klade důraz na to, aby lidé převzali individuální odpovědnost za své zdraví, důchody, pojištění a sejmuli tak břemeno ze státu.

Koncepce sociálního státu se v západní Evropě hroutí. Důkazem jsou na jedné straně výsledky voleb, jež vychylují vládní kyvadla doprava, na druhé mohutné stávky, jež na jaře zažilo Německo, Itálie, nedávno Španělsko a v důsledku stávky leteckých dispečerů vlastně celá Evropa. Nikdo není spokojen, ani podnikatelé, ani zaměstnanci. Firmy i zaměstnanci se dusí pod velkými daněmi a všichni mají málo peněz. Ovšem, i státní pokladny stejně zejí prázdnotou.

V této souvislosti si musíme klást otázku: co je sociálního na vysokém počtu nezaměstnaných, jenž je přímým důsledkem vysoké státní regulace trhu a tedy i trhu práce, vysokých daní a vysoké míry státního přerozdělování? Ostatně, počet nezaměstnaných rostl v posledních letech i u nás. V EU je asi 12 milionů nezaměstnaných a jejich počet neklesá, i když se o to snaží jak vlády jednotlivých zemí, tak unie jako celek.

Má nám být vzorem Německo, kde se nezaměstnanost sníží teprve po r.2010 ? Do té doby počet nezaměstnaných v ročním průměru neklesne pod 3,5 milionu. To je výsledek poslední zprávy, kterou teď uveřejnil prognostický institut Wasel Prognos-AGE. Studie se zpracovává každé čtyři roky a institut se v ní snaží předpovídat vývoj nejdůležitějších sociálních a ekonomických ukazatelů do r. 2020.

Představitelé EU jsou si vědomi brzdy, kterou v rozvoji ekonomiky představuje tzv. sociálně-tržní hospodářství. Proto na setkáních na nejvyšší úrovni hledají způsoby, jak dohnat americkou ekonomiku především, jak okopírovat její dynamický růst a jsou si vědomi toho, že musí zeslabit postavení státu v ekonomice tak, aby vytvářel vhodné ekonomické prostředí, zreformovat daňové systémy tak, aby podporovaly další ekonomický rozvoj a především, zcela proměnit trh práce. Recept je tedy znám, ale jeho realizace je obtížná.

Zdá se, že v ČR, jejíž ekonomická výkonnost má do úrovně západní Evropy daleko si takové starosti nepřipouští. Těšíme se na vládu, která bude rozdávat plnými hrstmi. Není divu, že jeden ekonom v minulých dnech napsal:nechtěl bych být svým vnukem.

rse@rozhlas.cz