Úvaha na téma sociálního státu

2. červenec 2002

Třetina voličů se ve volbách rozhodla pro tzv. sociálně-tržní ekonomiku v podání ČSSD. Je to velký úspěch této strany, protože náplň zmíněného pojmu je velmi vágní. Snad bychom si na úvod mohli vypůjčit slova ekonoma Friedricha von Hajeka, podle něhož slovo sociální je v tomto kontextu lasička, která vysává smysl slova trh.

Pojem sociální trh je ukázka zmatené terminologie, která nežádá nic, než masivní podporu pro speciální zájmové skupiny. Takoví lidé se stávají břemenem ekonomiky. Ve Francii a v Německu a jak ukazují výsledky voleb i v dalších zemích západní Evropy ví snad už každý, že sociální stát není v nynější podobě udržitelný, ale každý se to současně snaží zakrýt. Koncept sociálně-tržní ekonomiky je ve skutečnosti způsob, jak utéct před morálkou, způsob, jak utéct před odpovědností starat se o svůj život, či před odpovědností starat se o své rodiče.

V Británii zvítězil v uplynulých letech dvakrát Tony Blair, protože výslovně vyřadil ze své agendy slovo socialismus. Blair nesliboval sociální trh - naopak, snažil se pokračovat v politice konzervativní strany, liberalizovat ekonomiku. Klade důraz na to, aby lidé převzali individuální odpovědnost za své zdraví, důchody, pojištění a sejmuli tak břemeno ze státu.

Koncepce sociálního státu se v západní Evropě hroutí. Důkazem jsou na jedné straně výsledky voleb, jež vychylují vládní kyvadla doprava, na druhé mohutné stávky, jež na jaře zažilo Německo, Itálie, nedávno Španělsko a v důsledku stávky leteckých dispečerů vlastně celá Evropa. Nikdo není spokojen, ani podnikatelé, ani zaměstnanci. Firmy i zaměstnanci se dusí pod velkými daněmi a všichni mají málo peněz. Ovšem, i státní pokladny stejně zejí prázdnotou.

V této souvislosti si musíme klást otázku: co je sociálního na vysokém počtu nezaměstnaných, jenž je přímým důsledkem vysoké státní regulace trhu a tedy i trhu práce, vysokých daní a vysoké míry státního přerozdělování? Ostatně, počet nezaměstnaných rostl v posledních letech i u nás. V EU je asi 12 milionů nezaměstnaných a jejich počet neklesá, i když se o to snaží jak vlády jednotlivých zemí, tak unie jako celek.

Má nám být vzorem Německo, kde se nezaměstnanost sníží teprve po r.2010 ? Do té doby počet nezaměstnaných v ročním průměru neklesne pod 3,5 milionu. To je výsledek poslední zprávy, kterou teď uveřejnil prognostický institut Wasel Prognos-AGE. Studie se zpracovává každé čtyři roky a institut se v ní snaží předpovídat vývoj nejdůležitějších sociálních a ekonomických ukazatelů do r. 2020.

Představitelé EU jsou si vědomi brzdy, kterou v rozvoji ekonomiky představuje tzv. sociálně-tržní hospodářství. Proto na setkáních na nejvyšší úrovni hledají způsoby, jak dohnat americkou ekonomiku především, jak okopírovat její dynamický růst a jsou si vědomi toho, že musí zeslabit postavení státu v ekonomice tak, aby vytvářel vhodné ekonomické prostředí, zreformovat daňové systémy tak, aby podporovaly další ekonomický rozvoj a především, zcela proměnit trh práce. Recept je tedy znám, ale jeho realizace je obtížná.

Zdá se, že v ČR, jejíž ekonomická výkonnost má do úrovně západní Evropy daleko si takové starosti nepřipouští. Těšíme se na vládu, která bude rozdávat plnými hrstmi. Není divu, že jeden ekonom v minulých dnech napsal:nechtěl bych být svým vnukem.

rse@rozhlas.cz

Spustit audio