Úspěch českých vědců - odhalena havárie asteroidu

Svědectví o dávné srážce asteroidu podali čeští astronomové David Nesvorný a David Vokrouhlický, kteří pracují v kosmickém výzkumném centru v americkém Boulderu, společně s americkým kolegou Williamem Botkem. Trojice vědců zkoumala asteroid Datura objevený belgickým hvězdářem van Biesbroekem už v roce 1930. Zjistili, že těleso o průměru 10 kilometrů má šest "společníků", kteří s ním obíhají kolem Slunce po společné dráze. Počítačovou simulací vědci odhalili, že před 467 tisíciletími tvořila tato rodinka asteroidů jedno těleso, které se rozpadlo po srážce s jiným asteroidem. Datura si nese "památku" na tuto kolizi dodnes. Divoce rotuje a kolem své osy se otočí jednou za 3,3 hodiny.

Není to jediná havárie, kterou vynikající čeští astronomové ve vesmíru vystopovali. Již dříve našli asteroidy vzniklé kosmickou kolizí, při které se před 8,2 miliony lety rozpadlo těleso o průměru zhruba 150 kilometrů. Vytvořila se tak "rodinka" asteroidů zvaná Veritas. Zároveň vznikl obrovský oblak prachu, který ovlivnil pozemské klima. Snížil před 8,27 miliony roků průměrnou teplotu na Zemi o 0,7 °C, což se zdá na první pohled málo, ale z hlediska globálního to rozhodně nebyla změna zanedbatelná.

David Vokrouhlický sdělil v e-mailu z USA serveru www.osel.cz, že brzy ohlásí spolu s Davidem Nesvorným objev tři dalších asteroidových havárií. Tentokrát jde o velmi "čerstvé" srážky kosmických těles z doby před 70 000 až 500 000 roky.

"Hlavní zajímavostí těchto rozpadlých asteroidů je jejich extrémně nízký věk (méně než 1 milion let)," píše David Vokrouhlický z USA. "Zatím nejmladší rodina asteroidů s dobře určeným věkem byla Karin stará 5,8 milionu roků. Mimochodem, byla objevena právě Davidem Nesvorným před 4 lety. Tyto nové rodiny asteroidů nabízejí nové možnosti výzkumu. Například je pravděpodobné, že se malé množství prachu uvolněného při rozpadu mateřských těles těchto "asteroidových rodin" usadilo během ~2-10 tisíc let na povrchu Země. Antarktické vrty v ledu dnes dosahují hloubek více než 3 kilometry a přinášejí informaci o isotopech různých prvků a také o prachu z dob až před jedním milionem roků. Pokud se nám podaří ještě trochu zpřesnit věk těchto asteroidálních rodin, budeme možná moci přímo vyhledat, zdali vytvořily v antarktickém ledu nějakou prachovou vrstvičku. Pak bychom si byli jisti, že příslušný prach je z určitého specifického asteroidu, a mohli bychom ho dále laboratorně zkoumat..."

Oba astronomové zřejmě budou mít v blízké i vzdálenější budoucnosti o zábavu postaráno, protože plány na další výzkum jen srší. David Vokrouhlický ve svém mailu uvádí: "Povrch těchto asteroidů je astronomicky extrémně mladý. Většina asteroidů je stará nejméně miliony let (velké samozřejmě i miliardy) a spektroskopické vlastnosti jejich povrchu byly pozměněny různými procesy souhrnně nazývanými 'kosmické stárnutí' (space weathering). Nemusí tedy úplně věrně odpovídat mineralogii vnitřku asteroidu, případně ji může úplně zamaskovat. Možná, že povrchy takto mladých asteroidů se ještě nestačily změnit a přímo vypovídají o geologii mateřského tělesa..."

O významu výsledků bádání těchto českých astronomů vypovídá kromě publikování ve špičkových vědeckých časopisech i fakt, že David Nesvorný získal v roce 2005 v USA prestižní Ureyho cenu určenou pro mladé badatele v oboru planetárních věd.