Turecko brání Rakousku spolupracovat s NATO

Rozepisuje se o tom rakouský list Die Presse.

Byla to škodolibá výhrůžka, když turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoğlu v prosinci prohlásil, že Ankara bude na všech úrovních a ve všech tématech postupovat proti Rakousku. Çavuşoğlu to řekl v reakci na žádost Vídně ukončit přístupová jednání mezi Evropskou unií a Tureckem, čteme v deníku.

Autor článku podotýká, že ministr Çavuşoğlu svou hrozbu myslel vážně. Ankara totiž už několik měsíců znesnadňuje spolupráci partnerského Rakouska v NATO.

První blokády spolupráce začaly už v létě poté, co se rakouský kancléř Christian Kern poprvé zmínil o ukončení přístupových jednání mezi Ankarou a Unií. Ohrožena je mimo jiné i pro Rakousko z dlouhodobého hlediska nejdůležitější mírová operace na Balkánu. Vídeň se totiž účastní spolu s jednotkami KFOR mise v Kosovu, čteme v listu Die Presse.

„Z krátkodobé perspektivy není mise ohrožena. Ale z dlouhodobého pohledu může mít blokace spolupráce ze strany Turecka vliv na plánování a přípravu zásahů,“ řekl rakouský ministr obrany Hans-Peter Doskozil. Autor článku pokračuje, že Ankara v současnosti brání rakouským velitelům účastnit se společných přípravných cvičení v rámci NATO. Úspěch a bezpečnost vojáků při zásazích přitom závisí právě na dobré spolupráci v rámci mezinárodního týmu.

Omezené Partnerství pro mír

Turecko Vídni navíc klade mnoho jiných překážek. Podle informací deníku Die Presse Ankara znemožňuje rakouským vojákům akreditovat se v rámci NATO.

Generální tajemník NATO Jen Stoltenberg|foto: NATO Press Service

Z dokumentů, které má deník k dispozici, je patrné, že Turecko svou provokativní rétoriku vůči Vídni stupňuje. Jak deník uvádí, na vojenské akademii NATO v Římě, na které vyučovali vysoce postavení rakouští důstojníci, má Rakousko stopku. V listu dále čteme, že blokování spolupráce ze strany Ankary je sice zamířeno proti Rakousku, ale týká se i jiných států takzvaného Partnerství pro mír založeného v roce 1994. Jeho členy jsou neutrální státy Evropy a země bývalého Sovětského svazu.

Finové si nedávno v dopise adresovaném generálnímu tajemníkovi NATO Jensi Stoltenbergovi stěžovali, že narušení spolupráce během vojenských zásahů může mít vážné následky. Podobné stížnosti přicházejí i ze Švédska a Švýcarska, informuje list a dodává, že i rakouští zástupci jsou se Stoltenbergem ve spojení.

Rakouská diplomacie se přesto snaží zachovat chladnou hlavu a je toho názoru, že vztahy s Ankarou je třeba udržovat. Jenže o tom nakonec stejně rozhodne turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, uzavírá rakouský deník Die Presse.