Tomáš Procházka: Kdo žije hokejem?

Právě začínající mistrovství světa bude z valné části přehlídkou hráčů působících v Evropě
Právě začínající mistrovství světa bude z valné části přehlídkou hráčů působících v Evropě

V těchto dnech odstartovala v Moskvě jedna ze dvou největších a nejočekávanějších hokejových akcí roku - jubilejní osmdesáté mistrovství světa v ledním hokeji. Čeští hokejisté, byť provázeni velkou nedůvěrou fanoušků, si zatím vedou velmi dobře, i když skutečná síla mužstva se teprve ukáže.

Proč ale Češi tento rok nastupují v tak okleštěné sestavě a proč tolik hráčů odmítá reprezentovat?

Když se poohlédneme nazpět do historie, za poslední tři desetiletí se mistrovství světa v zemích někdejšího Sovětského svazu uskutečnila celkem pětkrát – třikrát v Rusku a jednou v Lotyšsku a Bělorusku.

Bilance českého, respektive československého národního týmu je vcelku příznivá – zlato v Petrohradu, stříbro z Rigy, čtvrté místo z Minsku - a pouze dvě nevydařená vystoupení - 7. místo v roce 2007 a neúspěch v roce 1986, kdy Čechoslováci jako úřadující mistři světa senzačně podlehli Polákům, a nakonec se neprobojovali ani do finálové skupiny.

Českoslovenští fanoušci přitom věřili v obhajobu titulu, který náš tým vybojoval v roce 1985 v Praze. Všichni hráči, kteří tehdy pohár získali, byli nominováni z klubů hrajících domácí soutěž. Obléknout reprezentační dres představovalo v té době nejen vrchol sportovní kariéry, ale i projev národní hrdosti a cti. A pozvánka do národního týmu se zkrátka neodmítala.

Třicet švédských omluvenek

Jaký to rozdíl oproti dnešku. Světu vládne NHL. Reprezentační dres už není prioritou. Pravidla určuje ten, kdo má nejvíc peněz. A milionové smlouvy, které nabízejí Kanaďané a Američané, nikdo nepřeplatí, dokonce ani Rusové. Boje o Stanleyův pohár navíc už tradičně kolidují s mistrovstvím světa. Na světový šampionát proto mohou přijet pouze ti, jejichž týmy nepostoupí do play off, případně vypadnou v prvním kole, eventuálně ještě ve druhém kole.

Hokejová horečka evidentně stoupá, i když to letos čekal málokdo

Nejdřív ovšem musí za Atlantikem úspěšně projít výstupní zdravotní prohlídkou ve svém klubu. Borci, kteří dva dny předtím udivovali na ledě skvělou kondicí, z tohoto vyšetření až nápadně často vycházejí jako totálně zdecimovaní invalidé, neschopní naprosto ničeho, snad vyjma dovolené.

Svádí to k mnoha spekulacím, dle mého soudu často opodstatněným, jak o nechuti většiny klubů NHL hráče uvolňovat, tak o skutečné vůli, neřku-li touze některých hokejistů opravdu svou zemi, v níž se hokej hrát naučili, reprezentovat.

Můžeme se uklidňovat tím, že v tomto věčném boji s větrnými mlýny nejsme zdaleka sami. Švédové, Finové či Rusové se přesně s těmito problémy potýkají rovněž. Jeden hráč se omluví z takzvaných rodinných důvodů, druhý neprojde zdravotní prohlídkou a třetí prohlásí, že mu právě končí smlouva, a nehodlá riskovat zranění. Zkrátka, začarovaný kruh.

Rozdíl je v tom, že například Švédi mají v NHL aktuálně dvakrát více hokejistů než my, takže i přes neuvěřitelných třicet letošních omluvenek získal jejich trenér Per Morts do týmu pro světový šampionát nakonec více hráčů z nejslavnější hokejové soutěže světa, než české mužstvo. Taková je realita.

Náš hokej bohužel postupně opouští své těžce vydobyté pozice. Vždyť na přelomu tisíciletí by Češi poskládali z hráčů NHL dva silné týmy – dnes s bídou jeden. Jsou tu ovšem ještě další dva důvody, proč světový šampionát hráče z NHL tentokrát příliš netáhne. Prvním je ten, že do Ruska se už tradičně nikomu, samozřejmě kromě domácích, jezdit příliš nechce - a to není podotýkám žádná jedovatá pomluva, ale pouze holý, statistikami podložený fakt.

Švédský trenér Per Morts získal do týmu pro světový šampionát více hráčů z NHL, než české mužstvo

A za druhé, v září se v Kanadě uskuteční prestižní Světový pohár, který je pro hráče z NHL nepoměrně důležitější, než mistrovství světa. O nominaci na tuto akci se hokejisté opravdu poperou, bohužel nikoliv z lásky k vlasti, ale jednoduše proto, že se zde mohou předvést všem skautům a trenérům, a získat tak výhodnější smlouvu. Samozřejmě, že není možné paušalizovat, a označit touto nálepkou všechny Čechy z NHL.

Čestné výjimky typu Jaromíra Jágra, Tomáše Plekance či Marka Židlického jen potvrzují pravidlo. Právě začínající mistrovství světa bude tedy tentokrát z valné části přehlídkou hráčů působících v Evropě. Jejich skvělé výkony a tvořivý, technický evropský hokej, by byli určitě tou nejlepší odměnou pro fanoušky, reklamou pro pořádající Mezinárodní hokejovou federaci a jasně čitelným vzkazem do zámoří.

Snad jednou přijde doba, kdy budou naopak lékaři z evropských klubů vypisovat omluvenky Kanaďanům a Američanům.

Další komentáře z dnešních Názorů a argumentů si můžete poslechnout v našem audioarchivu.