Thomas Kulidakis: Macronova Republika v pohybu a příležitost recyklace politiků
Bývalý socialistický premiér Manuel Valls podpořil nového francouzského prezidenta Emmanuela Macrona už v průběhu předvolební kampaně kandidátů ucházejících se o pozici pána Elysejského paláce. Svou podporu se Valls aktuálně rozhodl přetavit v šanci k návratu do víru politického dění. Veřejně nabídnul svou podporu, služby a kandidaturu coby Macronův stoupenec v nadcházejících parlamentních volbách.
Neboli v takzvaném neoficiálním, ale faktickém třetím kole francouzského volebního souboje o moc, které následuje po dvou kolech voleb prezidentských. Protože pokud prezidentova domácí strana nevyhraje dostatečné množství zákonodárců, následuje období kohabitace. Kdy se prezident nemůže plně spolehnout na podporu zákonodárného shromáždění.
I proto Macron oficiálně rezignoval na funkci šéfa svého hnutí, jmenoval prozatímní předsedkyni a hnutí ve snaze stát se stranou politickou, prezidentskou přijalo název Republika v pohybu.
Vallsovo rozhodnutí už okomentovali francouzští socialisté. Jeden z jejich poslanců ho nepřímo označil za zrádce. „Kvůli Francii doufám, že nebudou chtít kandidovat i Brutus a Jidáš,“ napsal na Twitter. A není se co divit. Valls se totiž v socialistických primárkách ucházel o kandidaturu v letošních prezidentských volbách. A ještě nedávno byl označován za jednu z posledních šancí francouzské levice a logického nástupce stávajícího prezidenta Hollanda.
Vedení socialistů ostatně Vallse vyzvalo, ať si vybere, v jaké straně chce být. V tomto směru je velmi zajímavé odůvodnění rozhodnutí zkušeného socialistického politika Vallse. Prohlásil, že nechce „popřít 30 let v politice. Zůstává socialistou a chce zúročit své schopnosti.“ Takovou možnost ale Valls u socialistů nevidí.
Poměr úspěchů a neúspěchů
„Jsem svázán se Socialistickou stranou, s její historií, s jejími hodnotami, ale Socialistická strana je mrtvá a skončila,“ řekl bývalý levicový politik. Macronova strana opáčila, že by se Valls měl přihlásit jako ostatní, na což mu zbývá 24 hodin. Pokud tak učiní, dozvíme se, zda bude moci kandidovat ve čtvrtek.
Vše by se jistě dalo jednoduše smést ze stolu jako krok člověka, který se chce udržet u moci za každou cenu. A tak mu nedělá problém převléct kabát a přidat se k vítězům. Na tom může být zrnko pravdy. Valls po třech desetiletích jistě musí disponovat citem pro melodii politické písně, která má šanci uchytit se v uších svých posluchačů.
V úvahu je ale potřeba vzít také možnost, že Vallsův krok je projevem širšího pohybu v notách, podle kterých se bude pro voliče v budoucnu hrát. Pokud Macronova rodící se prezidentská strana ve volbách uspěje, řada jiných hnutí ji bude pravděpodobně chtít napodobit.
Připomínám, že k podpoře vyzval doposud vládní socialisty eurokomisař Moscovici. O debatě uvnitř republikánské strany podpořit po volbách Macrona mají francouzští republikáni diskutovat dnes večer. Pokud Macron získá podporu i jiných stran, budeme moci začít uvažovat o etablování nového směru politiky. Takové, která na pravicový nacionalistický protiunijní populismus nereaguje příklonem k jeho prohlášením, ale pravým opakem.
O tom, jestli jeho život bude delší než život sociálně demokratické třetí cesty Tonyho Blaira a Gerharda Schrödera, rozhodne poměr úspěchů a neúspěchů v příštích několika letech.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
