Tajemství Mistra Michelské madony

23. březen 2011
Madonna na lvu z Klosterneuburgu

„Jsou to většinou sochy vynikající úrovně, které patří k nejlepším svého druhu ve střední Evropě“ I tato charakteristika patří k dílu neznámého muže první poloviny 14. století, který do kunsthistorického povědomí vstoupil jako Mistr Michelské madony.

Prof. Ivo Hlobil ve své práci publikované v katalogu k výstavě Král, který létal mimo jiné uvádí: „Tento anonymní sochař znamenal první vrchol evropsky významné české plastiky 14. století; od konce 60. let následovala éra Petra Parléře a jemu blízkých sochařů v huti katedrály sv. Víta v Praze, v průběhu 80. let se začal rozvíjet český krásný sloh.“ Přesto na Mistra Michelské madony následující doba postupně zapomněla. Svého znovuzrození se dočkal až koncem 19. a počátkem 20. století s Madonou znojemskou a Madonou michelskou, které byly zpočátku zmiňovány pouze v regionální nebo soupisové literatuře. Dnes už je ovšem pohled na Mistra i jeho dílnu úplně jiný, jak v rozhovoru připomněl také hlavní kurátor výstavy David Majer:

Bolestný Kristus, apoštol a madony
Výstava Král, který létal láká na sedm soch Mistra Michelské madony a jeho dílny. Přesněji řečeno si v první trezorové místnosti můžete do 31. března prohlédnout pět madon, Krista a apoštola.

Z trezorové místnosti s dílem Mistra Michelské madony

Madona znojemská, ze sbírky církevního umění Jihomoravského muzea ve Znojmě, je datována do období kolem roku 1325. V současné době už je v Ostravském muzeu prezentována pouze sádrová kopie – pro dokreslení celkové představy. Ostatní sochy jsou originály.

Bolestný Kristus patří do sbírek Moravské galerie v Brně a s Mistrem se na něm měla podílet i dílna. Vyroben byl nejpozději kolem roku 1330.

Dalším dílem je Madona z Hrušek, která patří do sbírek Arcidiecézního muzea Olomouc a je datována do období 1340–1350.
Nejmenším dílem, které je Mistrovi Michelské madony připisováno, je Apoštol z Veverské Bitýšky. Patří Moravské galerii v Brně a jeho vznik je připisován k roku 1340. Do stejné etapy byla zařazena také Madona z Hrabové, která do Ostravy přicestovala ze sbírek Národní galerie v Praze.

Další nepřehlédnutelnou sochou je Madona na lvu z Klosterneuburgu, kterou do svých sbírek získala Národní galerie v Praze až v roce 2004. I když můžete v její minulosti objevit i spory o pravost sochy, najdete datování k roku 1345.

Posledním vystaveným dílem je Madona z Dýšiny, která je přiřazována dílenskému následovníkovi Mistra Michelské madony a patří do sbírek Západočeského muzea v Plzni. Ze všech vystavených soch by měla být také nejmladší, protože je připisována do období kolem roku 1350. Další zajímavosti už se o dílech Mistra Michelské madony můžete dočíst v katalogu Král, který létal.

Spustit audio
autor: Adriana Krobová