Tajemství maleb z hory Athos
Spolupráce mnichů z hory Athos s řeckými vědci z univerzit v Athénách a Larise pomohla odhalit tajemství "byzantské fresky", jež zdobí stěny athoského kostela Protaton už více než osm století.
Dvacítka klášterů na Svaté hoře Athos tvoří svět sám pro sebe. Pýchou správního centra Karyes je kostel Protaton s freskami od Manuela Panselina. Světoznámé nástěnné malby vznikly v roce 1295 a jsou považovány za nádhernou ukázku byzantské fresky.
Podle tradice maloval Panselinos na vlhkou omítku barvami ředěnými vápennou vodou. Nejnovější výzkum ale odhalil, že slavné malby v Protatonu vznikaly podstatně složitější technikou. Řečtí vědci spolu se zástupci mnichů ze svaté hory Athos fresky prozkoumali a zjistili, že malíř nanášel do vlhké omítky jen část barev. Když omítka zaschla, pokračoval v práci na suché zdi.
Aby barvy dobře přilnuly k podkladu, vypomáhal si přírodními pojidly. Do barev přidával vejce a dokonce i malé množství klihu. Slavná "byzantská freska" tak nebyla čistokrevnou malbou do vlhké omítky. Na jedinečnosti jí to však nic neubírá. Spíše naopak.
O výsledcích společného bádání vědců a mnichů psal vědecký časopis Journal of Archaeological Science.
Zvukovou podobu této zprávy můžete slyšet v historickém magazínu Zrcadlo, který měl premiéru 11. 1. 2008 v 9.00.
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
