Tabáková továrna na vakcínu proti moru

Po infekci virem jsou zralé ke sklizni za deset dní a za další dva týdny už je k dispozici vyčištěná očkovací látka. Nové vakcíny bude lidstvo potřebovat. Ty stávající mají příliš mnoho nežádoucích vedlejších účinků. Hrozba morové nákazy je přitom stále aktuální i s ohledem na rizika spojená s možnými teroristickými útoky.

V dobách, kdy italský spisovatel Giovanni Boccaccio spřádal příběhy Dekameronu, nepředstavoval mor jen vzdáleného strašáka, jakým je dnes třeba ptačí chřipka. Stěžejní dílo světové renesanční literatury vznikalo v letech 1348 až 1353, kdy v Evropě řádila smutně proslulá "černá smrt". Deset hrdinů, jejichž prostřednictvím Boccaccio vypráví Dekameron, prchlo v roce 1348 v hrůze před morem z Florencie na venkovské sídlo. Před nákazou však bylo těžké se skrýt. Od roku 1347 do roku 1352 se jaro co jaro znovu a znovu rozhořela epidemie a vybírala si smrtící daň. Mor tehdy přivedl do hrobu plnou třetinu z 75 milionů obyvatel evropského kontinentu. Tato děsivá choroba se do Evropy ještě mnohokrát vrátila. Naposledy v roce 1722 do francouzského přístavu Marseille.

V současné době začíná mor opět nahánět zdravotníkům hrůzu. Světová zdravotnická organizace registruje ročně zhruba 1000 až 4000 případů. Úmrtnost není zdaleka taková, jako v dobách Boccacciových, kdy umíralo 8 z 10 nemocných. Oficiální statistiky uvádějí 8% úmrtnost, ale přiznávají, že především v Africe šplhá úmrtnost často až k 50 %. Ani nejmodernější antibiotika neskýtají stoprocentní záruku uzdravení. Například plicní forma moru má zpočátku příznaky podobné méně závažným onemocněním. Když lékaři diagnostikují mor, bývá na nasazení účinných léků pozdě. Navíc se začínají objevovat kmeny morové bakterie Yersinia pestis odolné k antibiotikům. Ani očkování není bez problémů, protože stávající vakcíny mají mnoho nežádoucích vedlejších účinků. K nebezpečí "klasických" epidemií se v poslední době přidalo riziko spojené s nasazením moru při bioteroristických útocích.

Není divu, že bakterie Yersinia pestis zůstává v popředí zájmu mikrobiologů, lékařů i farmakologů. Nepolevuje ani velmi intenzivní vývoj nových vakcín. Významného úspěchu dosáhl na tomto poli tým vedený Lucou Santim z Ústavu biodesignu při Arizonské státní univerzitě. Američtí vědci donutili rostliny tabáku vyrábět vakcínu proti moru tím, že do jejich dědičné informace vnesli dva geny kódující bílkovinné molekuly z povrchu bakterie Yersinia pestis. K pašování genů použili virus tabákové mozaiky, který patří k přirozeným škůdcům tabáku. Virus však před "vypuštěním" na rostliny proměnili metodami genového inženýrství na jakéhosi trojského koně. Geneticky modifikovaný virus si udrží schopnost pronikat do rostlin, ale neškodí jim. Do jejich dědičné informace pašuje geny, jež mu podstrčí genetici. Tabák pak podle nich produkuje velké množství bílkovin náležejících původně původci moru. Bílkoviny samy o sobě chorobu nevyvolají. Mohou však posloužit jako očkovací látku. Lidský organismus je vnímá jako cizorodé a mobilizuje proti nim imunitní obranu. Při nákaze bakteriemi Yersinia pestis by nám takto nabuzený imunitní systém zaručoval bezpečnou ochranu před rozvojem nemocí. Tuto schopnost už "tabáková" vakcína prokázala při testech na morčatech. Její hlavní výhodu vidí vědci v rychlosti, s jakou zajistí produkci očkovací látky.

"Od infekce rostlin virem do sklizně uplyne jen 10 dní. Čištění bílkovin a příprava vakcíny si vyžádá asi dva týdny," říká Luca Santi.