Světový meteorologický den

Připomíná nám již 57 let starou událost, kdy právě v tento den v roce 1950 vznikla Světová meteorologická organizace. Založilo ji 22 zemí včetně Československa - v dnešní době jich však je již více než 187. Každým rokem pak přináší jedno téma, které chce zviditelnit a zpřístupnit k obecné diskusi.

Letošní zasedání se ponese ve znamení polární meteorologie, což je sice pro Středoevropana vzdálené téma, ale jeho celosvětová důležitost ho jistě předurčuje k místu na slunci. Navíc tím přispívá k uznání významu Mezinárodního polárního roku, který se odehrává pod záštitou Světové meteorologické organizace právě v letech 2007-2008. Na podrobnosti jsme se zeptali pan Radima Tolasze z Českého hydrometeorologického ústavu v Praze-Komořanech:

Čím konkrétně se bude letošní Světový meteorologický den zabývat? Například úbytkem mořského, jezerního a říčního ledu, odtáváním ledovců a permafrostu či dalšími významnými změnami polárních oblastí. Ty mají na svědomí závažné globální efekty. Z hodnotící zprávy IPCC (Mezivládního panelu o klimatické změně), vydané v roce 2001, vyplývá, že v průběhu 20. století se zvedla průměrná teplota na planetě o 0,6 °C. Navíc se podle celkových odhadů do roku 2100 zvedne ještě o dalších 1,4 až 5,8 °C. A nezvýší se jen teplota - také hladiny moří by se měly do toho samého data zvednout až o 88 cm, což by se pro níže položená místa na celém světě mohlo stát katastrofou.

Je více než nutné co nejvíce zdůrazňovat vliv polárních regionů na svět jako celek - ovlivňují totiž jak celosvětový ekosystém, tak i globální klima. Podceňovat polární meteorologii by tak mohlo být skutečně chybou.