Svatý Václav ve středověkém komiksu

27. březen 2015

Největší audioportál na českém internetu

Život svatého Václava mistra Matyáše Hutského z Křivoklátu (faksimile) | Foto: Adriana Krobová

Příspěvek o výstavě Svatý Václav ve středověkém komiksu z magazínu Leonardo

Sv. Václav patří k našim nejpopulárnějším zemským patronům. Jeho vyobrazení nacházíme snad ve všech sférách umění a výjimečnou pozici rovněž získal v rukopisech. Příběh jeho života můžeme pročítat i v biblích.

Národní knihovna ČR ve spolupráci s rakouským vydavatelstvím faksimilií Adeva bude připomínat různé podoby sv. Václava ve Výstavní síni Klementina ještě do 13. dubna. Výběr představených faksimilií napovídá i sám název výstavy: Svatý Václav ve středověkém komiksu. Důraz je kladen na tituly, kde obraz nese hlavní výpovědní linku. Komiks v tomto případě nemůžeme chápat jako něco intelektuálně méně hodnotného, jak je stále ještě v českých podmínkách rozšířené. Výstava naopak připomíná fakt, že komiks dříve patřil do života vyšší společnosti.

Rakouský pohled na české dějiny
Akcent významné události získala výstava nejen záštitou Nataschy Grilj, kulturní rady Rakouského velvyslanectví a ředitelky Rakouského kulturního fóra v Praze, ale také účastí vídeňské kunsthistoričky Marie Theisen, která se specializuje na středověké rukopisy českých zemí. Při svém projevu připomněla nejen význam jednotlivých vystavených faksimilií, ale také osobnost Karla IV., který se o popularitu sv. Václava velmi významně zasloužil. Mezi hosty vernisáže nescházel ani prof. Ivan Hlaváček:

Z vernisáže výstavy Svatý Václav ve středověkém komiksu
  • Faksimile a rukopisy očima prof. Ivana Hlaváčka při vernisáži výstavy Svatý Václav ve středověkém
    komiksu
    " style="">
    Faksimile a rukopisy očima prof. Ivana Hlaváčka při vernisáži výstavy Svatý Václav ve středověkém
    komiksu
    " style="">
    Faksimile a rukopisy očima prof. Ivana Hlaváčka při vernisáži výstavy Svatý Václav ve středověkém
    komiksu
0:00
/
0:00

Souboj historie se symbolikou
Pro někoho je sv. Václav pouze jednou z postav české historie, ale kurátor výstavy, PhDr. Zdeněk Uhlíř, vnímá jako mnohem důležitější tzv. druhý život sv. Václava, ve kterém se proměnil v symbol české státnosti.

  • PhDr. Zdeněk Uhlíř o výstavě Svatý Václav ve středověkém
    komiksu
    " style="">
    PhDr. Zdeněk Uhlíř o výstavě Svatý Václav ve středověkém
    komiksu
    " style="">
    PhDr. Zdeněk Uhlíř o výstavě Svatý Václav ve středověkém
    komiksu
0:00
/
0:00

Prohlídka výstavy
Stěžejním exponátem výstavy je zbrusu nové faksimile rukopisu Život svatého Václava. Originál vytvořil Matyáš Hutský z Křivoklátu jako dar pro Ferdinanda II. Tyrolského, který mu předal v roce 1585. Jde o poměrně malý kodex s 33 pergamenovými listy, na kterých je 24 obrazů. Ferdinand dar uložil do knihovny na zámku Ambras v Innsbrucku, odkud se v roce 1806 dostal do Uměleckohistorického muzea ve Vídni a následně, v roce 1936, do fondu Rakouské národní knihovny. Výstava faksimile nepředstavuje jen v podobě knihy, ale také několika zvětšenými obrazy.

  • PhDr. Zdeněk Uhlíř o Životě svatého Václava mistra Matyáše Hutského
    z Křivoklátu
    " style="">
    PhDr. Zdeněk Uhlíř o Životě svatého Václava mistra Matyáše Hutského
    z Křivoklátu
    " style="">
    PhDr. Zdeněk Uhlíř o Životě svatého Václava mistra Matyáše Hutského
    z Křivoklátu
0:00
/
0:00

Mezi vystavenými tituly objevíte také faksimile nejobsáhlejšího obrazového rukopisu ve středověké střední Evropě – Velislavovy bible. Byla sepsána kolem poloviny 14. století z podnětu Velislava, který je zde také vyobrazen klečící před sochou sv. Kateřiny. Nejčastěji je ztotožňován s pražským kanovníkem téhož jména, který působil jako notář krále Jana Lucemburského a později jako notář, protonotář i diplomat u dvora Karla IV. Velislavova bible není významná jen svým rozsahem, ale také myšlenkami, kterými zapojuje české dějiny do procesu dějin spásy:

  • PhDr. Zdeněk Uhlíř o Velislavově
    bibli
    " style="">
    PhDr. Zdeněk Uhlíř o Velislavově
    bibli
    " style="">
    PhDr. Zdeněk Uhlíř o Velislavově
    bibli
0:00
/
0:00

Osudy českých světců nacházíme také na stranách tzv. Dalimilovy kroniky, která je ve Výstavní chodbě Klementina připomínána latinskou mutací objevenou v Paříži v roce 2005. Jde sice jen o zlomek původního díla, ale přesto jde o nález velmi významný. Rukopis vznikl někdy v první polovině 30. let 14. století v Bologni, kde jakýsi italský iluminátor vytvořil českým dějinám nový obrazový rozměr s italskou architekturou i subtropickými stromy, které u nás nerostou. Současně dal impuls k teorii vysvětlující důvod vzniku latinského překladu, o kterém jsme do roku 2005 neměli tušení. V letech 1331 – 1333 v Itálii pobýval budoucí český král Karel IV., který v té době ještě neuměl česky, jak také sám později zapsal ve svém životopisu. Rovněž víme, že ho v Itálii navštívilo poselstvo české šlechty. Latinský zlomek Dalimilovy kroniky by tak mohl být vyložen jako doklad snahy o politické ovlivňování budoucího panovníka, kterému je rukopisem předestřena idea zemské obce.

  • PhDr. Zdeněk Uhlíř o Dalimilově
    kronice
    " style="">
    PhDr. Zdeněk Uhlíř o Dalimilově
    kronice
    " style="">
    PhDr. Zdeněk Uhlíř o Dalimilově
    kronice
0:00
/
0:00

Součástí expozice je také faksimile Krumlovského obrazového kodexu, který asi nejlépe ze všech vystihuje to, co si dnes představujeme pod slovem komiks. Tento obrazový rukopis vznikl ve třetí čtvrtině 14. století v minoritském klášteře v Českém Krumlově a svým provedením dokládá rostoucí kulturní význam českých zemí v průběhu 14. století.

  • PhDr. Zdeněk Uhlíř o Krumlovském obrazovém
    kodexu
    " style="">
    PhDr. Zdeněk Uhlíř o Krumlovském obrazovém
    kodexu
    " style="">
    PhDr. Zdeněk Uhlíř o Krumlovském obrazovém
    kodexu
0:00
/
0:00

Ve vitrínách chodby najdete také ukázky dalších faksimilií rakouského vydavatelství, kde jistě zaujme Józuúv svitek z 10. století, nejmenší kniha žalmů Žaltář svatého Ruperta nebo Ečmiadzin kodex s vazbou ze slonoviny. Výstavu Svatý Václav ve středověkém komiksu si můžete prohlédnout ve Výstavní chodbě Klementina do 13.4. každý den od 9 do 19 hodin s výjimkou neděle.

autor: Adriana Krobová

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.