Svatý Václav ve středověkém komiksu

27. březen 2015
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Život svatého Václava mistra Matyáše Hutského z Křivoklátu (faksimile)

Sv. Václav patří k našim nejpopulárnějším zemským patronům. Jeho vyobrazení nacházíme snad ve všech sférách umění a výjimečnou pozici rovněž získal v rukopisech. Příběh jeho života můžeme pročítat i v biblích.

Národní knihovna ČR ve spolupráci s rakouským vydavatelstvím faksimilií Adeva bude připomínat různé podoby sv. Václava ve Výstavní síni Klementina ještě do 13. dubna. Výběr představených faksimilií napovídá i sám název výstavy: Svatý Václav ve středověkém komiksu. Důraz je kladen na tituly, kde obraz nese hlavní výpovědní linku. Komiks v tomto případě nemůžeme chápat jako něco intelektuálně méně hodnotného, jak je stále ještě v českých podmínkách rozšířené. Výstava naopak připomíná fakt, že komiks dříve patřil do života vyšší společnosti.

Rakouský pohled na české dějiny
Akcent významné události získala výstava nejen záštitou Nataschy Grilj, kulturní rady Rakouského velvyslanectví a ředitelky Rakouského kulturního fóra v Praze, ale také účastí vídeňské kunsthistoričky Marie Theisen, která se specializuje na středověké rukopisy českých zemí. Při svém projevu připomněla nejen význam jednotlivých vystavených faksimilií, ale také osobnost Karla IV., který se o popularitu sv. Václava velmi významně zasloužil. Mezi hosty vernisáže nescházel ani prof. Ivan Hlaváček:

Z vernisáže výstavy Svatý Václav ve středověkém komiksu

Souboj historie se symbolikou
Pro někoho je sv. Václav pouze jednou z postav české historie, ale kurátor výstavy, PhDr. Zdeněk Uhlíř, vnímá jako mnohem důležitější tzv. druhý život sv. Václava, ve kterém se proměnil v symbol české státnosti.

Prohlídka výstavy
Stěžejním exponátem výstavy je zbrusu nové faksimile rukopisu Život svatého Václava. Originál vytvořil Matyáš Hutský z Křivoklátu jako dar pro Ferdinanda II. Tyrolského, který mu předal v roce 1585. Jde o poměrně malý kodex s 33 pergamenovými listy, na kterých je 24 obrazů. Ferdinand dar uložil do knihovny na zámku Ambras v Innsbrucku, odkud se v roce 1806 dostal do Uměleckohistorického muzea ve Vídni a následně, v roce 1936, do fondu Rakouské národní knihovny. Výstava faksimile nepředstavuje jen v podobě knihy, ale také několika zvětšenými obrazy.

Mezi vystavenými tituly objevíte také faksimile nejobsáhlejšího obrazového rukopisu ve středověké střední Evropě – Velislavovy bible. Byla sepsána kolem poloviny 14. století z podnětu Velislava, který je zde také vyobrazen klečící před sochou sv. Kateřiny. Nejčastěji je ztotožňován s pražským kanovníkem téhož jména, který působil jako notář krále Jana Lucemburského a později jako notář, protonotář i diplomat u dvora Karla IV. Velislavova bible není významná jen svým rozsahem, ale také myšlenkami, kterými zapojuje české dějiny do procesu dějin spásy:

Osudy českých světců nacházíme také na stranách tzv. Dalimilovy kroniky, která je ve Výstavní chodbě Klementina připomínána latinskou mutací objevenou v Paříži v roce 2005. Jde sice jen o zlomek původního díla, ale přesto jde o nález velmi významný. Rukopis vznikl někdy v první polovině 30. let 14. století v Bologni, kde jakýsi italský iluminátor vytvořil českým dějinám nový obrazový rozměr s italskou architekturou i subtropickými stromy, které u nás nerostou. Současně dal impuls k teorii vysvětlující důvod vzniku latinského překladu, o kterém jsme do roku 2005 neměli tušení. V letech 1331 – 1333 v Itálii pobýval budoucí český král Karel IV., který v té době ještě neuměl česky, jak také sám později zapsal ve svém životopisu. Rovněž víme, že ho v Itálii navštívilo poselstvo české šlechty. Latinský zlomek Dalimilovy kroniky by tak mohl být vyložen jako doklad snahy o politické ovlivňování budoucího panovníka, kterému je rukopisem předestřena idea zemské obce.

Součástí expozice je také faksimile Krumlovského obrazového kodexu, který asi nejlépe ze všech vystihuje to, co si dnes představujeme pod slovem komiks. Tento obrazový rukopis vznikl ve třetí čtvrtině 14. století v minoritském klášteře v Českém Krumlově a svým provedením dokládá rostoucí kulturní význam českých zemí v průběhu 14. století.

Ve vitrínách chodby najdete také ukázky dalších faksimilií rakouského vydavatelství, kde jistě zaujme Józuúv svitek z 10. století, nejmenší kniha žalmů Žaltář svatého Ruperta nebo Ečmiadzin kodex s vazbou ze slonoviny. Výstavu Svatý Václav ve středověkém komiksu si můžete prohlédnout ve Výstavní chodbě Klementina do 13.4. každý den od 9 do 19 hodin s výjimkou neděle.

autor: Adriana Krobová
Spustit audio