Stonehenge jako úkol z geometrie

22. září 2010

Dva tisíce let před řeckým matematikem Pythagorem objevili základní zákonitosti konstrukce složitých symetrických obrazců stavitelé britské svatyně Stonehenge. K tomuto závěru došel po pěti letech výzkumů oxfordský archeolog Anthony Johnson.

Jedním z nejkomplikovanějších počinů při výstavbě Stonehenge představovalo vyměření míst, kde pak stavitelé vztyčili šestapadesát pravidelně rozmístěných sloupů. Kruh o průměru 87 metrů byl vybudován někdy kolem roku 2 950 př. n.l. Do dneška se z něj zachovaly jen stopy po jámách, v kterých byly sloupy zapuštěny do země.

Anthonyho Johnsona z Oxford University zajímalo, jak pravěcí stavitelé určili přesné místo pro každý sloup. Britský archeolog došel k závěru, že pravidelný šestapadesátiúhelník je nejsložitější obrazec, jaký lze ještě narýsovat v krajiněs použitím jednoduchých pomůcek. Kromě kolíků a provazů, jež slouží jako velké kružítko, je k tomu však zapotřebí i znalostí z geometrie, jejichž objev jsme dlouho připisovali až Pythagorovi. Podle Johnsona získali tyto poznatky stavitelé Stonehenge během staletí při budování jednodušších staveb a předávali si je nikoli jako vědecké poznatky, ale jako tajné magické rituály. Stonehenge bylo jejich mistrovským kouskem.

"Po staletí lidé spekulovali o tom, že Stonehenge bylo zbudováno jako obří astronomická observatoř. S výjimkou určení letního a zimního slunovratu to však neplatilo. Jako klíčové se ve víře lidí mladší doby kamenné ukazují geometrie a symetrie," shrnuje Johnson závěr svých bádání.

Zvukovou podobu tohoto článku jste mohli slyšet v historickém magazínu Zrcadlo, který měl premiéru 30.5.2008 v 9:00.

autor: Jaroslav Petr
Spustit audio