Stonehenge jako úkol z geometrie
Dva tisíce let před řeckým matematikem Pythagorem objevili základní zákonitosti konstrukce složitých symetrických obrazců stavitelé britské svatyně Stonehenge. K tomuto závěru došel po pěti letech výzkumů oxfordský archeolog Anthony Johnson.
Jedním z nejkomplikovanějších počinů při výstavbě Stonehenge představovalo vyměření míst, kde pak stavitelé vztyčili šestapadesát pravidelně rozmístěných sloupů. Kruh o průměru 87 metrů byl vybudován někdy kolem roku 2 950 př. n.l. Do dneška se z něj zachovaly jen stopy po jámách, v kterých byly sloupy zapuštěny do země.
Anthonyho Johnsona z Oxford University zajímalo, jak pravěcí stavitelé určili přesné místo pro každý sloup. Britský archeolog došel k závěru, že pravidelný šestapadesátiúhelník je nejsložitější obrazec, jaký lze ještě narýsovat v krajiněs použitím jednoduchých pomůcek. Kromě kolíků a provazů, jež slouží jako velké kružítko, je k tomu však zapotřebí i znalostí z geometrie, jejichž objev jsme dlouho připisovali až Pythagorovi. Podle Johnsona získali tyto poznatky stavitelé Stonehenge během staletí při budování jednodušších staveb a předávali si je nikoli jako vědecké poznatky, ale jako tajné magické rituály. Stonehenge bylo jejich mistrovským kouskem.
"Po staletí lidé spekulovali o tom, že Stonehenge bylo zbudováno jako obří astronomická observatoř. S výjimkou určení letního a zimního slunovratu to však neplatilo. Jako klíčové se ve víře lidí mladší doby kamenné ukazují geometrie a symetrie," shrnuje Johnson závěr svých bádání.
Zvukovou podobu tohoto článku jste mohli slyšet v historickém magazínu Zrcadlo, který měl premiéru 30.5.2008 v 9:00.
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
