Stál druhý div světa v Ninive?
Generace vědců pátraly po visutých zahradách královny Semiramis ve starověkém Babylóně. Podle britské historičky je zapotřebí obrátit pozornost k asyrskému městu Ninive.
Visuté zahrady královny Semiramis, které Filón Byzantský zařadil v sedmičce divů světa na druhé místo hned za egyptské pyramidy, hledaly generace vědců v Babylonu. Oxfordská historička Stephanie Dalleyová došla na základě studia historických pramenů k přesvědčení, že po zahradách je třeba pátrat v v bezmála 500 km vzdáleném Ninive.
Dalleyová prostudovala babylonské a asyrské klínopisy i pozdější řecké a římské dokumenty. Narazila přitom na asyrský text ze 7. století př.n.l., který byl přeložen už ve 20. letech minulého století. Podle Halleyové je překlad velmi špatný a obsah zprávy v něm zcela ztrácí smysl.
V klínopisném textu je popsáno sídlo asyrského krále Sinecheriba (vládl 704 až 684 př.n.l) jako stavba, která „nemá sobě rovné“ a je „divem pro všechny lidi“. Úžas vzbuzoval například šroub určený k čerpání vody do vyšších podlaží. Byl vyroben novou technikou odlévání bronzu. Pracoval na principu tzv. Archimédova šroubu, který tak předběhl o několik staletí.
Tato jednoduchá čerpadla byla součástí rozsáhlého systému rozvodu vody, která pocházela z 50 kilometrů vzdálené říčky a putovala k paláci přes rozsáhlou síť kanálů, nádrží a akvaduktů. U Ninive byla nedávno objevena část akvaduktu takových rozměrů, že vypadá na záběrech ze vzduchu jako kus dálnice. Stavba velmi dobře odpovídá popisu Sinecheribova vodovodního a závlahového systému.
Stephanie Dalleyová představila svou teorii o ninivských visutých zahradách poprvé už v roce 1992. Následující léta věnovala výzkumu, analýzám a shromažďování důkazů. Ty nyní představuje uceleně v knize The Mystery of the Hanging Gardens of Babylon vydávané nakladatelstvím Oxford University Press. Autorka monografie očekává ze strany odborníků na historii Babylonu a Asýrie ostrou kritiku. Celé generace vědců jsou přesvědčeny, že slavné visuté zahrady nechal vystavět v Babylonu slavný král Nabukadnezar. „Pokus o zpochybnění tak obecně přijímané pravdy můžou mnozí vnímat jako vrchol arogance,“ připouští Dalleyová.
Zároveň však oxfordská historička nehodlá ze svého názoru nic slevit. Podle historických pramenů byla v Sinecheribových zahradách schodiště obložená polodrahokamy a vchod do nich hlídaly obří měděné sochy lvů. Samotné zahrady byly imitací horské krajiny protkané chodníky se sloupovím a terasami. Král tu nechal vysázet exotické rostliny i stromy, mezi kterými protékaly uměle zbudované potoky. Takové dílo si zařazení mezi divy světa bezesporu zasloužilo.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
