Spadnul Procházka za hranu?

31. leden 2001

Libor Procházka je mimořádně schopný finančník. Jeho problém je, že se příliš často pohybuje na hraně zákona a někdy se patrně dostává až za ní. Taková pověst provázela v ekonomických kruzích jednoho z nejmocnějších mužů Investiční a Poštovní banky.

Nelze se tudíž divit tomu, že impérium se lvem ve znaku se na jedné straně mimořádně dynamicky rozvíjelo, na druhé přitahovalo pozornost policie.

Například v roce 1997 se právě Libor Procházka ocitl ve vazbě. Společnost mu dělal tehdejší generální ředitel IPB Jiří Tesař. Oba byli obviněni z toho, že IPB nakoupila akcie Vojenského projektového ústavu za šest tisíc korun za kus, ačkoli jejich hodnota se na burze pohybovala jenom kolem dvou a půl tisíce. Toto vyšetřování bylo nakonec zastaveno.

Nicméně Procházka musel čelit dalšímu zájmu policie, a to kvůli investičním fondům s názvem 1. Investiční. Také centrální banka podala na vedení IPB trestní oznámení. Konkrétně kvůli zkreslování účetnictví. K tomu mělo docházet s úmyslem, zamlžit faktický stav tohoto impéria a zachránit ho před případným přísným dohledem centrální banky.

Také kolem prodeje FTV Premiéra je několik nejasností týkajících se především možného zvýhodnění jednoho kupce, který měl za FTV Premiéra údajně zaplatit o téměř dvě miliardy méně, než kolik nabízel jiný seriózní zájemce. Do dnešního dne není uzavřen prodej Plzeňského prazdroje a Radegastu. Za tyto pivovary údajně nebylo dosud zaplaceno devět miliard korun a vede se spor o to, kolik peněz by měla z obchodu dostat Nomura.

Podivných finančních operací a dalších transakcí souvisejících s impériem IPB by se dala uvést ještě celá řada. Nelze se tudíž divit, že se na policii sešlo hned několik trestních oznámení a že tato banka skončila v nucené správě. Do ní ji nepřivedlo spiknutí centrální banky s vládou a ČSOB, ale právě postup managementu IPB. Ostatně ztráty ze špatných a nejasných obchodů pohybující se v desítkách miliard korun mluví jasnou řečí.

Dosavadní zkušenosti však naznačují, že stejně průkazné nemusí být materiály, které předloží vyšetřovatelé státnímu zastupitelství. Ostatně minimálně jednou už Procházka z podobné šlamastiky vyváznul. Vzhledem k jeho schopnostem by nebylo výjimečné, kdyby Procházkovi právníci podobný kousek znovu zopakovali.

A to přesto, že lze pouze těžko věřit tomu, že problematické a pro IPB nevýhodné obchody byly dělány neúmyslně a že šlo tudíž o nechtěný podnikatelský omyl. Odborník typu Libora Procházky se jich příliš často nedopouští. Člověk jeho kalibru asi bude mít nad vyšetřovateli navrch. Patrně se ve spleti složitých finančních toků dokáže lépe orientovat, než jeho protivníci v policejní uniformě. Když k tomu přidáme tým právníků, který na očištění Procházky bude tvrdě pracovat, může se klidně stát, že na lavici obžalovaných nakonec neusedne.

Navíc by se nemělo zapomínat na to, že díky svému postavení Procházka byl a patrně asi stále ještě je mimořádně vlivným člověkem. Kdyby tomu bylo jinak, asi by rychlý prodej IPB Československé obchodní bance nevyvolal tolik rozruchu a nevedl by k vytvoření parlamentní komise, která se touto transakcí zabývá.

Možná, že kdyby se neuskutečnila, nebyl by Procházka vůbec obviněn. Některé důležité dokumenty se mohly zkrátka ztratit. Rychlým postupem vlády a centrální banky k tomu nedošlo. Proto má policie šanci. O tom svědčí fakt, že Procházkovi právníci jsou zatím velmi opatrní. Možná, že postup policie bývalý management IPB zaskočil stejně, jako příchod nuceného správce za asistence Útvaru rychlého nasazení vloni v létě.

ČRo 6 / RSE 31. ledna 2001 rse@cro.cz

autor: Petr Hartman

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.