Souboj o supersonický třesk – Concorde vs. Tupolev
V době studené války se soupeření mezi kapitalistickým a socialistickým táborem přeneslo i na rýsovací prkna výrobců dopravních letadel. Konstrukční kanceláře v USA, Francii, Velké Británii a Sovětském svazu se horečně předháněly, aby vyrobily první nadzvukový letoun na světě.
Značně ambiciózní americký projekt letadla Boeing 2707, který měl překonat trojnásobnou rychlost zvuku, skončil kvůli obrovským nákladům už v plenkách. Soupeření nadále pokračovalo pouze mezi sovětským Tupolevem a francouzsko-britským konsorciem Aérospatiale-BAC. Díky tomu vznikla dvě ojedinělá nadzvuková letadla, která předběhla vývoj v oblasti civilního letectví o mnoho let dopředu.
Tupolev TU 144 – nejrychlejší dopravní letadlo všech dob
Sovětský svaz představil prototyp Tupolevu TU-144 dne 31. prosince 1968. Letadlo svými atraktivními futuristickými tvary připomínalo vesmírné plavidlo ze stránek vědeckofantastické literatury. Stroj byl vybaven čtveřicí motorů, které dokázaly vyvinout maximální rychlost 2500 km/h. Na jeho palubě mohlo být přepraveno 140 pasažérů na vzdálenost 7500 km.
Sovětský supersonik drží světový rychlostní rekord, který nepřekonal ani pověstný Concorde. Vývoj letadla, který pohltil miliardy rublů, skončil naprostým fiaskem. Přispěly k tomu nejen gigantické náklady na provoz a údržbu, ale také dvě tragické havárie. Celkem bylo vyrobeno 16 kusů tohoto dopravního prostředku, který byl na hraně možností tehdejší sovětské letecké techniky. Aeroflot nasadil Tupolev 144 pouze na 55 komerčních letů mezi Moskvou a kazašskou Alma-Atou. Stroj byl definitivně stažen z pravidelného provozu v roce 1978.
Pýcha sovětského letectví v Praze
Tupolev TU-144 zavítal i do Československa. Pražské letiště jej hostilo ve dnech 23.-25. května 1971. Zastavil se zde při své cestě na pařížský aerosalon. Podle dobového tisku si ho prohlédlo na 300.000 osob. Mezi nimi i prezident Ludvík Svoboda a Gustáv Husák.
„Concorde – král nebes“
Concorde se stal synonymem rychlosti, prvotřídní kvality i elegance. Poprvé překonal zemskou tíži dne 2. března 1969 ze startovací dráhy letiště v Toulouse. V roce 1969 se představil v plné kráse návštěvníkům 28. leteckého a kosmického aerosalonu v Paříži. Následovalo turné po Latinské Americe, Blízkém i Dálném východu, Oceánii a Austrálii.
Problémy kvůli vysokému hluku i ropné krizi
Kvůli supersonickému třesku (rázové vlně) a obavám o životní prostředí nechtěly dlouho některé státy jeho provoz povolit. Proto byl nasazen na pravidelné tratě až v roce 1976. Nejprve létal na nerentabilních linkách z Londýna do Bahrajnu a z Paříže do Dakaru. Díky ropné krizi zájem mnoha leteckých přepravců o nadzvuková letadla v 70. letech rapidně ochabl. Concorde tak sloužil pouze v barvách Air France, British Airways, krátce se objevil také v livreji Singapore Airlines. Nejčastěji byl nasazován na linky spojující New York s Paříží a Londýnem. Při rychlosti 2100 km/h dokázal přepravit 100 pasažérů na vzdálenost delší než 6000 km.
Concorde pětkrát v Praze
Během svého provozu zavítal celkem pětkrát do Prahy. Poprvé tu přistál dne 22. října 1986 u příležitosti 40. výročí otevření pravidelné linky mezi Prahou a Londýnem.
Poslední let Concordu se uskutečnil dne 24. října 2003. K ukončení supersonické přepravy přispěla nejen tragická nehoda v Paříži v roce 2000, ale i všeobecná krize civilního letectví po událostech z 11. září 2001 a vysoké provozní náklady.
V pozadí prestižního zápasu o vysokorychlostní letadlo nechyběly ani špionážní hry tajných služeb. Vývoj „křídel pro 21. století“ vyžadoval nejen astronomické finanční náklady, ale také nevídané intelektuální a tvůrčí prostředky.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
