Sonda Phoenix na Marsu zmrzla

Slunce už sondě nezvládalo dodávat potřebnou energii a navíc se po obloze začaly honit mraky a přes zataženou oblohu neměly baterie šanci se dobít. Také stále nižší a nižší teplota sondě neprospívala. I tak mohou být vědci rádi, protože sonda protáhla svou životnost o dva měsíce. Vědci přesto budou dál naslouchat signálům z Marsu, jestli se sonda přeci jen neozve. Ale byl by to skutečně zázrak.

Vesmírný bagr
Phoenix přistál na Marsu 26. května na 68. stupni šířky, takže v nejsevernější části planety, jakou kdy zkoumala nějaká sonda. Hlavním cílem sondy Phoenix bylo důkladně prozkoumávat především půdu Marsu. K tomu sondě dobře sloužilo přes dva metry dlouhé rameno s radlicí. Díky němu dokázal Phoenix vykopávat a nabírat půdu z hloubky skoro půl metru. Vzorek pak vložil do speciální laboratoře, kde ho pekl, očichával a ochutnával. Tedy tepelně upravoval a prováděl chemický rozbor.

Solární panel a robotická ruka sondy Phoenix s nabraným vzorkem půdy|foto: NASA

Sníh a led potvrzen
Veřejnost samozřejmě nejvíce zajímalo, jestli sonda přinese důkazy o přítomnosti vodního ledu. To se povedlo na 100 %. Během své mise sonda pořídila přes 25 000 fotografií nejrůznějšího druhu od širokoúhlých záběrů až po atomární úroveň. Na Phoenixu byl poprvé použit atomový mikroskop mimo naši planetu Zemi. Také díky tomu Phoenix potvrdil přítomnost vodního ledu pod povrchem Marsu.

Důkaz ledu na Marsu. Během čtyř marsovských dní znatelně roztál.|foto: NASA

Sonda Phoenix také pomohla zjistit nové informace o historii výskytu vody na Marsu. Našla dvě různé vrstvy podpovrchového ledu. Vědci viděli v přímém přenosu padat sníh. Pořídila rekordně dlouhý záznam meteorologických dat jako teplota, tlak, vlhkost a rychlost větru. Pozorovala mlhy, oblačnost, námrazu a vzdušné víry. Už tento výčet toho nejzásadnějšího ukazuje, jak byla sonda úspěšná a jak moc teď pomůže lépe porozumět procesům, které na Marsu probíhají a probíhaly.

Sonda končí, analýza začíná
Přestože se sonda zřejmě definitivně odmlčela a její práce skončila, vědci mají naopak většinu práce před sebou. Analyzovat všechny snímky a naměřená data potrvá až několik let a teprve postupně se budeme dovídat, co všechno ještě sonda zjistila.

Jeden ze vzorků v palubním mikroskopu|foto: NASA

Zájmem vědců je především zjistit z dat Phoenixu, jestli arktické prostředí Marsu poskytovalo příhodné podmínky pro mikroby. Sonda na rozdíl od předešlých misí našla mírně alkalickou půdu. Objevila malé koncentrace solí, které by mohly mít nutriční hodnoty pro případný život. Phoenix také zjistil přítomnost uhličitanu sodného, který se dá vykládat jako důkaz působení tekuté vody.

Živá planeta?
Odborníci NASA věří, že všechna tato pozorování pomohou nahlížet na Mars, jako na planetu, která kdysi byla obyvatelná a dokázala udržet podmínky k životu. A vzhledem k plánovaným cestám člověka na Mars, jsou to důležité informace pro celé lidstvo. Ono by se totiž klidně mohlo stát, že se některá z bakterií, které tam lidské výpravy zavlečou, ujme, rozmnoží a bude si na Marsu žít vlastním životem...

Byly dříve na Marsu mikroby? Zavleče je tam člověk?|foto: University of Michigan