Sisalové koše pomáhají africkým ženám přežít chudobu

21. září 2010
100 km východně od Nairobi se nachází vesnice Sultan Hamud. Kousek od ní vznikl projekt Babička babičce.|foto:Jana Jirátová

Většina dobročinných a rozvojových projektů v Africe je zaměřena na děti. Investice do mladé generace je pochopitelně důležité, ale pomoc potřebují i mnozí starší lidé. Zlepšit život vdovám a opuštěným ženám se proto rozhodly česká velvyslankyně v Keni Margita Fuchsová a moderátorka Lejla Abbasová. Za vesnicí Sultan Hamud, asi sto kilometrů východně od Nairobi, podpořily ženské společenství, které se zabývá výrobou tradičních sisalových košů.

Práce na poli se účastní děti všech věkových kategorií.Systém zavlažováníPole potřebují vláhu, klima v Keni je suché a horké.Když je dopleteno, jde se na pole. Zemědělská práce je nedílnou součástí života na vesnici - první řada okopává, druhá zpívá písně.Keňský sociální systém nezná vyplácení starobních důchodů, podpora žen a starých lidí závisí do značné míry na rodině. Pokud rodina chybí, ženy jsou v těžko řešitelné situaci. Košíky jsi vydělávají na živobytí.Jako výraz vděku dostala česká velvyslankyně Margita Fuchsová od místních žen živou kozu. Tu se rozhodla ponechat ve vesnici jako příslib, že se sem bude i nadále vracet.Radost z práce završily místní ženy tancem.Během práce si ženy zpívají. A nutno říct, že výkon sboru je balzámem pro uši...Babička babičce - projekt na podporu vdov a opuštěných žen v Keni iniciovaly česká velvyslankyně Margita Fuchsová a moderátorka Lejla AbbasováVýrobě košů přihlížejí děti i dospělí.Výrobě košů přihlížejí děti i dospělí.Výrobě košů přihlížejí děti i dospělí. Kdo neplete, alespoň zpívá.Koš se splétá ode dna.Nejhrubší vlákna se používají na výrobu papíru, střední jakost na lana a provazy a nejjemnější druhy zejména na kobercové příze.Ženy vlákna doslova a do písmene zpracují na koleni - srolují je do provázku.Vlákna, která jsem viděla, byla barvy žluté, někdy však mohou být až hnědočervená. Mají vysokou pevnost v oděru a odolnost proti vlhku. Lze je snadno barvit.Do práce se leckdy zapojí i ti nejmenší z vesnice...List agáve obsahuje v průměru 1000 technických vláken, 60-120 cm dlouhých.Sisal je textilní vlákno, které se získává z listů agáve sisalové.Ženy vyrábějí sisalové koše z listů agáve sisalové. Hotový produkt pak prodávají na trhu a tím si zajišťují obživu.100 km východně od Nairobi se nachází vesnice Sultan Hamud. Kousek od ní vznikl projekt Babička babičce.

Projekt nese název "Babička babičce" a jeho cílem je koupí košíků podpořit vdovy žijící v okolí vesnice Sutan Hamud. Redaktorka Jana Jirátová se na toto místo vypravila a proces výroby košů zdokumentovala.

Play / pause
0:00
/
0:00
volume
autor: Jana Jirátová
Spustit audio
Jak nás naladíte na DABu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.