Sektářské násilí v Egyptě stálo život deseti lidí. V zemi panuje chaos
Původně pokojná demonstrace asi tisícovky koptů proti násilí vůči křesťanům v Egyptě se zvrhla v potyčky a násilnosti. Oba tábory proti sobě házely kameny a zápalné lahve. Nejméně 10 křesťanů bylo zabito a více než sto lidí skončilo v nemocnicích.
Koptové tvoří největší křesťanskou komunitu v Egyptě, asi deset procent obyvatel Egypta. Do ulic vyšli na protest proti násilnostem - před dvěma měsíci zabil sebevražedný atentátník v Alexandrii 23 lidí v koptském kostele, v lednu byl jeden Egypťan odsouzen k smrti za vraždu šesti koptů a muslimského policisty na jihu země.
Nárůst napětí mezi muslimy a křesťany i zvýšenou kriminalitu v Egyptě má podle pozorovatelů na svědomí nejistá bezpečnostní situace, která v zemi nastala po odchodu prezidenta Mubaraka z Egypta.
„Je zde absolutní bezvládí, policie se bojí vyjít do ulic. Panuje zde názor, že napřed se může policie udobřit s veřejností a teprve až se bude cítit ona bezpečná, půjde hájit zájmy lidí. To má za následek obrovské zvýšení kriminality. Začíná to být opravdu nezvladatelné,“ přiblížila na Rádiu Česku spolupracovnice v Káhiře Anna Janků.
Běžný život podle ní zatím funguje, ale vše je velmi chaotické a nepřehledné. „Každý den vyvstane nějaký nový problém. Nejen, že jsou na denním pořádku demonstrace, ale řešíme například i problém s vodou. Etiopie postavila asi 16 přehrad na Nilu, takže množství přidělované Egyptu bude sníženo asi o 15 miliard kubických metrů. Zásoba obilí je asi na 5 měsíců. Zatím to jde, ale všechno je na cestě k tomu nejhoršímu,“ uvedla.
Co se týče politické scény, nyní se podle ní čeká na změnu zákona, který umožňuje vytvoření nových politických stran. „Ty staré musí také přeorganizovat svoje politické programy. 9. března mělo být referendum o změnách ústavy, které je ale odmítnuto. Jsou už tady také kandidáti na nového prezidenta. Ale je to všechno velmi urychlené a nikdo vlastně neví, co bude,“ dodala Janků.
