Šéfredaktor Art+Antiques Skřivánek: Nelze zaměňovat cenu obrazu za jeho hodnotu

25. listopad 2016
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Jan Skřivánek

Obraz Žáby od Oskara Kokoschky se bude dražit v Praze, vyvolávací cena činí 25 milionů korun. Pokud by se dílo za tuto cenu prodalo, šlo by o nejdražší dílo zahraničního umělce na českém trhu. Minulý týden byl ve Stockholmu vydražen obraz Františka Kupky za téměř 69 milionů korun, jde o nejvyšší sumu za práci malíře českého původu.

Vyplatí se do umění investovat? Podle čeho se určuje hodnota a cena obrazu? Na to a další otázky odpovídal v Interview Plus šéfredaktor časopisu Art+Antiques a expert na umění Jan Skřivánek.


Jeden obraz od Kupky, který byl vydražen za patnáct nebo dvacet milionů, ještě po asi roce ležel v depozitáři obchodníka, kupec se neobtěžoval si ho vyzvednout. Protože pro něj šlo o investici, věděl, že uložil miliony do obrazu, nešlo mu o to s Kupkou žít. Jan Skřivánek

Aukcemi s výtvarným uměním je víkend (26 - 27. 11.) nabitý. V sobotu proběhne dražba, na které se mimo již zmíněných Žab od Kokoschky bude dražit i obraz od Františka Kupky s vyvolávací cenou 60 milionů korun, hned další den se koná další, od které se čekají také obraty nad 100 milionů korun. To podle Skřivánka není v českém prostředí běžné.

„Obrat přes 200 milionů korun za jediný víkend je známka toho, že český trh s uměním opravdu velmi povyrostl. Ještě před 15 lety byla taková částka běžně ročním obratem trhu s uměním u nás.” Co za tím podle něj stojí? „Je to tím, že nejbohatší Češi zbohatli a naučili se, že sbírat umění a investovat do něj je přitažlivé. Jsou tak ochotni ceny českých autorů hnát do milionových částek,” myslí si šéfredaktor.

Kupka pod cenou

Skřivánek říká, že hodnota a cena obrazu jsou dvě různé věci. „Hodnota se odvíjí od kulturního kontextu, jakou pozici dílo zaujímá v autorově tvorbě, nebo od toho, jakou roli sehrálo historicky. Nelze zaměňovat cenu za hodnotu. Cena neznamená nic jiného, že kupci jsou ochotni o to dílo bojovat do takto vysoké částky.” Expert upozorňuje na to, že média tradičně věnují pozornost milionovým obrazům, ale z hlediska českého trhu s uměním tato díla přestavují pouhých 1,5 procenta prodaných děl. „Kdybychom si ty nejdražší odmysleli, tak průměrná cena děl vychází na 35 tisíc korun,” říká.

František Kupka – Plans par couleurs, grand nu; cca 1909. Olej na panelu, Guggenheim Museum, New York City.

Z českých umělců ve světě nejvíce táhne František Kupka, podle Skřivánka jediný český autor, který má mezinárodní renomé. „Byť je Kupka historiky umění ceněn stejně jako ostatní průkopníci moderny, například Piet Mondrian, a jednoznačně patří do této společnosti, na trhu s uměním dosahuje pětinových, nebo dokonce desetinových cen jejich děl,” říká Skřivánek. Podle jeho názoru je cenou nikdy nedožene, aby se přiblížil, musí být o Kupkovi slyšet. „Pro zahraniční instituce musí být zajímavé dělat jeho výstavy, zařazovat jej na ty skupinové, jeho jméno musí být v povědomí,” vysvětluje.

Dlouhodobá investice

Vyplatí se investice do umění? „Záleží na vašich očekáváních. Pokud je váš cíl rychle si vydělat peníze, tak je to poměrně nejistá investice. Umění je investice dlouhodobá, kdy se bavíme o horizontu deseti a více let, ideálně generace,” myslí si Skřivánek. Peníze jsou podle něj při koupi obrazu uložené a drží se jejich hodnota. „Kdyby váš obraz měl po letech poloviční, nebo třetinovou cenu, tak je to vaše poslední starost, protože by to znamenalo zhroucení domácí ekonomiky. Pokud jsou podmínky normální, cena děl v dlouhodobém horizontu stoupá,” říká Skřivánek.

autoři: mro , vis
Spustit audio