Rudolf Kučera: Omyl prezidenta Putina

16. srpen 2013

Po nástupu prezidenta Obamy se začaly americko-ruské vztahy zlepšovat. Po dlouhém období napjatých situací za prezidenta Bushe se konečně nový americký prezident přestal zabývat vizí jakéhosi bezpečnostního obklíčení Ruska. Navíc Evropa přestala hrát klíčové místo v jeho bezpečnostních úvahách.

Prezidenta Putina to patrně přivedlo k postoji, že si může s nespokojenými občany, kteří v minulosti silně protestovali proti výsledkům ruských voleb a způsobům jeho vlády, začít volněji vyřizovat účty, a také více potlačovat opozici. Jakoby zapomněl, že americká politika má úplně jiné základy než politika ruská. Když se něco rozhodne v Kremlu, věc je vyřízena. Moc ruského prezidenta je v podstatě neomezená, což ale rozhodně neplatí pro amerického prezidenta. Ten musí neustále brát ohled na veřejné mínění, média atd. Za druhé, americký prezident je zásadně omezen ve svých pravomocích americkým Kongresem, především Senátem. Může třeba zahájit nějaké válečné tažení, ale pokud ho neschválí Senát, musí ho ukončit. A pak je tu ohromný vliv nevládních organizací, které aktivně vstupují do politiky a s nimiž není radno se dostat do velkého konfliktu. Každý ruský prezident by si měl těchto skutečností být vědom a nevystavovat amerického prezidenta neúměrným zkouškám, které mu komplikují jeho postavení doma a zatěžují i vztahy mezi oběma prezidenty.

Mezi hlavní příčiny, proč americký prezident musel přibrzdit rozvoj vzájemných vztahů je zaprvé zákon, jenž přikazuje nevládním organizacím v Rusku, které mají jakékoli spojení se západními organizacemi, se přihlásit jako agentské organizace. V americké historii jsou oproti tomu nevládní organizace pilířem demokracie a prezident Obama ztratil doma možnost tvrdit, že se v Rusku s pomocí Spojených států nějak rozvíjí demokracie. Za druhé to byl zákon o trestnosti homosexuality. Takový zákon je v západním světě absolutně nepřijatelný. Občanská rovnost bez ohledu na pohlaví, rasu atd. je zde základem demokracie. A o to jde především. Výstřelky ruské vlády jako je azyl pro Snowdena nebo vyzbrojování zločinné syrské vlády jsou nepříjemné, ale důležitější je otázka, zda se Rusko vyvíjí směrem k demokracii či nikoli. Prezident Obama měl velkou snahu se tvářit, že vývoj v Rusku k demokracii je sice pomalý a složitý, ale přesto existuje. Nyní tuto možnost ztratil.

autor: Rudolf Kučera
Spustit audio