Robertson prý v Praze slyšel přesně to, co chtěl

Premiér Zeman také Robertsona ujistil, že "Česká republika je skutečně odhodlána dostát všem svým slibům a závazkům, které učinila vůči organizaci NATO".

"Jsem rád, že mohu přijmout toto ujištění," prohlásil generální tajemník Severoatlantické aliance Lord Robertson, "a vím, že předseda vlády Miloš Zeman to udělá."

Lord Robertson se s českým premiérem zjevně shodl na tom, že česká armáda by v budoucnu měla být svou velikostí sice menší, ale zároveň "efektivnější" a "pružnější", tedy "mobilnější a lehčí", že by se měla profesionalizovat a vnitřně reorganizovat. A generální tajemník Severoatlantické aliance se nijak netajil tím, že podle jeho názoru by měl být celý proces modernizace a reorganizace české armády zásadně urychlen.

Lord Robertson mohl též s potěšením konstatovat, že svoji podporu další "restrukturalizaci" a celkové přeměně české armády, tak jak ji požaduje Severoatlantická aliance, vyjadřovali v rozhovorech s ním i představitelé opozice, kteří - jak řekl - nechtějí podporovat tyto změny jen teoreticky, ale i prakticky. To je v jeho očích velmi důležité, neboť k tomu, aby se české branné síly skutečně dostaly na požadovanou úroveň efektivnosti, bude - jak řekl - nutné přijmout "tvrdá politická rozhodnutí".

V tom má Robertson jistě pravdu - je celkem pochopitelné, že proces "zeštíhlení" a vnitřní reorganizace našich branných sil, nutně naráží už řadu let na silný odpor. Dotýká se totiž bezprostředně mnoha lidí v resortu obrany - i různých propojených "lobby" - a pro mnohé z nich jsou navržené změny asi dost nepříjemné.

Generální tajemník NATO Robertson proto snad ani nepřeháněl, když označil tyto "sliby premiéra, ministrů a ostatních českých politiků" za "mezník" v procesu vojenské integrace České republiky do atlantických struktur a dodal, že "je to přesně to sdělení, které jsem chtěl slyšet" - s tím, že naplňování slibů chce "monitorovat týden co týden", jak se bude blížit vrcholná schůzka Severoatlantické aliance, která se má uskutečnit příští rok v Praze.

Na tomto zasedání se má rozhodnout o druhém kole rozšíření organizace NATO - zda se vůbec uskuteční a které státy bývalého východního bloku by měly být přijaty. Svou žádost o přijetí zatím předložilo 9 bývalých komunistických zemí.

Je samozřejmé, že přijímání nových členů bude předcházet velmi důkladné hodnocení dosažených výsledků v záležitostech obrany právě u těch tří zemí, které byly přijaty v prvním kole před dvěma lety. A tak i výsledky České republiky a dosažená úroveň efektivnosti české armády mohou spolurozhodnout o tom, zda budou v druhém kole vůbec přijaty nějaké další státy. Byla by jistě škoda, kdyby Česká republika svými nedostatky na tomto poli zkomplikovala přijetí do Severoatlantické aliance svým východním sousedům.

Nemá-li se stát něco pro nás tak nemilého, budou asi muset do té doby nastat v resortu obrany alespoň určité změny naznačeným směrem. Jistě nestihneme tak rychle úplně profesionalizovat naši armádu, ale mělo by se alespoň viditelně začít. Jak se ukázalo během Robertsonovy návštěvy, vnitřní reorganizace našich branných sil je pro NATO mnohem důležitější než třeba nákup nesmírně drahých nadzvukových letadel. Takže někdy méně může znamenat více. A lze jen doufat, že naši politikové - kteří o těchto věcech rozhodují - si z návštěvy generálního tajemníka NATO vzali podobné poučení.

ČRo 6 / RSE 23. února 2001

Napište nám, co o tom míníte vy: rse@cro.cz