Robert Schuster: Theresa Mayová je premiérkou s blížícím se datem expirace

Avšak mezi věci, které se neodpouštějí, patří volební porážky. A obzvlášť takové, které na první pohled ani tak nevypadají. To je přesně případ britské premiérky Theresy Mayové.

Její Konzervativní strana sice získala minulý týden nejvíc mandátů v Dolní sněmovně i nejvyšší počet hlasů, zůstala ale daleko za vlastními očekáváními. Mayová, pro niž to byly první volby v roli volebního lídra, si od té doby musí nechat líbit otázku, proč tolik riskovala a usilovala o předčasné volby, když měla předtím bezpečnou většinu.

Navzdory výzvám opozice, aby rezignovala, chce ale Mayová pokračovat. Většinu v parlamentu jí má zajistit severoirská protestantská Demokratická unionistická strana. Obě formace v minulosti již ve sněmovně spolupracovaly a shodně podporují brexit.

Zatímco ale premiérka Mayová chce opustit i celní unii, nemůže být něco takového v zájmu Severního Irska, a tím pádem ani tamní největší politické strany. Hrozí totiž, že by se pak omezily ekonomické vazby na Irskou republiku a i v samotném Severním Irsku to znovu zhoršilo vztahy mezi katolickou většinou a protestantskou menšinou. To byl mimochodem také důvod, proč severoirští voliči před rokem brexit většinově odmítli.

Theresa Mayová|foto: ČTK/AP, Jonathan Brady,ČTK

Zápalná šňůra

Původně chtěla Mayová dohodu se severoirskými protestanty uzavřít ještě během uplynulého víkendu. Že se tak dosud nestalo, svědčí o tom, že demokratičtí unionisté si uvědomují svou důležitost a zřejmě šroubují cenu za podporu nahoru. Co za to budou chtít, se dá pouze odhadovat.

Bude se pravděpodobně jednat o kombinaci symbolických a zcela hmatatelných bodů. Mezi ty první by například mohla patřit imunita pro britské vojáky v Severním Irsku, aby nemohli čelit vyšetřováním kvůli údajnému mučení irských katolických republikánů.

U těch hmatatelných může jít zase o víc peněz pro místní ekonomiku, na níž neblaze doléhá skutečnost, že Severní Irsko nemá ani po opakovaných regionálních volbách z března letošního roku stále vládu. Tu musí na základě tak zvané Velkopáteční dohody z roku 1998 tvořit protestanté spolu s katolíky, což je ale v nedohlednu.

Konzervativní strana získala minulý týden nejvíc mandátů v Dolní sněmovně i nejvyšší počet hlasů, zůstala ale daleko za vlastními očekáváními|foto: ČTK/AP, Tim Ireland,ČTK

Důvodem je, že katolická strana Sinn Féin volá k odpovědnosti politiky protestantských unionistů kvůli skandálu s dotacemi na obnovitelné zdroje. Spekuluje se, že Londýn by nyní mohl vzniklou miliardovou sekeru dorovnat a zajistit si tak loajalitu unionistů.

Čím déle ale jednání potrvají, tím větší bude nervozita vlivných konzervativních politiků. Mnozí si budou klást otázku, jestli je premiérka Mayová schopná nejenom takovou dohodu uzavřít, ale zajistit i její fungování během příštích měsíců. S nadcházejícími jednáními o brexitu to ale úplně souviset nemusí.

Mnohé členy euroskeptického křídla Konzervativní strany jejich průběh dokonce ani netrápí. Oni totiž dlouho volají po radikálním rozchodu s Bruselem, bez jakýchkoli přechodných lhůt nebo kompromisů. Jestli nakonec zápalnou šňůru zapálí Mayová nebo někdo jiný, pro ně nebude rozhodující. Hlavně, že jí nikdo neuhasí.