Římský denár na Britských ostrovech

21. září 2010

Nejstarší římská mince nalezená na Britských ostrovech pochází z doby punských válek. Do Británie se mohla dostat až o něco později.

V roce 2000 našli amatérští archeologové u obce Hallaton v hrabství Leicestershire starou keramiku. Detektory kovů jim signalizovaly, že pod zemí je toho ještě více. Přivolaní archeologové z University of Leicester objevili na místě poklad tvořený pěti tisíci římských mincí a k tomu i jezdeckou vojenskou přílbu a zdobený stříbrný pohár. Nález pochází z doby kolem roku 50 n.l. Spolu s pokladem našli vědci i kostry více než tří stovek prasat. Usuzují z toho, že šlo o oběť bohům.

Mince zprvu nevzbudily velkou pozornost. Ale to platilo jen dokud se mezi nimi nenašel stříbrný denár z roku 211 př.n.l. Ten nese na jedné straně profil bohyně Rómy. Na druhé straně jsou spodobněni Castor a Polux na pádících koních. Denáry mohly být ve své době odměnou za celodenní práci nekvalifikovaného dělníka nebo denním žoldem řadového vojáka.

Otevřená zůstává otázka, kdy a jak se denár z republikánského období Říma na Britské ostrovy dostal. Římané obsadili dnešní Anglii až po roce 43 n.l. Je možné, že si čtvrt tisíciletí starou minci přinesl v měšci někdo z dobyvatelů. Vědci však nevylučují ani možnost, že se denár dostal do Británie mnohem dříve buď s obchodníky nebo s vyslanci Říma.

Hrabství Leicestershire leží poměrně daleko od pobřeží, kde Římané vstoupili na britskou půdu. Vědci proto předpokládali, že tam byl římský vliv poměrně slabý. Obětiště s denárem ale dokazuje, že tato oblast označovaná jako East Midlands měla s římským impériem čilé styky. Tzv. hallatonský poklad byl uložen v muzeu v městě Harborough.

Zvukovou podobu této zprávy můžete slyšet v historickém magazínu Zrcadlo, který měl premiéru 5.2.2010 v 9:00.

autor: Jaroslav Petr
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.