Richard Seemann: Německy hovořící Evropa v roce 2015
Tři německy hovořící státní útvary v Evropě, které rozhodujícím způsobem ovlivňují jeho ekonomiku, ale i politiku, obývá na sto milionů obyvatel. Ačkoliv mají podobné politické uspořádání, jsou to federální státy, které mají společné hranice.
Pokud jde o mezinárodní vztahy, zaujímají rozdílné pozice. Německo je členským státem Severoatlantického paktu a Evropské unie, Švýcarsko je neutrálním státem, který není členem unie, ale součástí jeho schengenského prostoru a neutrální Rakousko je unijní zemí. Přes tuto rozdílnost v roce 2015 byly vlastně spojeny jedním rozhodujícím problémem, kterým byla a je uprchlická vlna, ta však směřovala především do Německa.
Zřejmě proto, že na vrcholu imigračního procesu, kdy statisíce běženců především ze Sýrie směřovali do Evropy, německá spolková kancléřka Angela Merkelová jim otevřela do své země brány. Denně tak přecházely desítky tisíc běženců přes rakousko-německé hranice, takže jich tamní úřady tři týdny před koncem roku evidovaly na jeden milion. Jen za jediný měsíc, listopad, jich bylo zaregistrováno téměř čtvrt milionu.
Přesto, že Německo je nejsilnější ekonomickou zemí, tato záplava způsobuje velké problémy s jejich ubytováním a kritika kancléřky narůstá. Pokus toto vyřešit přerozdělením uprchlíků přesnými kvótami do členských evropských zemí však narazilo na odpor, což se viditelně projevilo v postoji višegrádské čtyřky, která nyní zaujímá po politické změně v Polsku jednotnou linii.
I v samotném Německu se tato kritika zvyšuje, a to nejen u pravicově extremistických sil. Především bavorští křesťanští sociálové, ačkoliv jsou členy berlínské velké koalice, předkládají řadu návrhů, jak omezit imigrantskou vlnu. Jde o požadavek stanovit horní hranici a nyní ke konci roku oznámili, že připravují tzv. integrační zákony. Podle nich by bylo povinností pro udělení azylu učinit závazek, že se přijatý azylant naučí německy a plně se integruje do občanské společnosti, jejíž zákony bude striktně dodržovat.
Dominující problémy s uprchlíky tak v Německu do jisté míry upozadily aféry jako odhalení podvodů Volkswagenwerku s emisemi a vlekoucí se proces s podzemní organizací nacistické strany, která vraždila imigranty. Skandál největší německé automobilky se provalil, když americké úřady zjistily manipulace při měření emisí. Odhalily software schopný manipulovat s jejími výsledky, aby plnily předepsané limity při vypouštění výfukových plynů.
Skandál přeskočil do Evropy a zjistilo se, že tento podvod se týkal i zde vyráběných vozidel, včetně Škodovek. Aféra stála křesla manažérů VW, včetně jejich výkonného šéfa Martina Winterkorna. Byl zaznamenán propad jejich akcií o třetinu a koncem roku pak bylo raději z reklam vymazáno heslo „Das Auto“.
Největší německý poválečný proces s teroristickým podzemím NSU, který se táhne v Mnichově již dva roky, měl koncem roku vyvrcholit konečně prohlášením její vedoucí Beaty Zschäpové. V zásadě odmítla, že má na svědomí deset vražd, dva bombové atentáty a patnáct přepadení převážně peněžních ústavů. Za viníky označila své dva kumpány, kteří však spáchali sebevraždu.
Pouze se považuje za morálně odpovědnou za jejich činy a „upřímně“ se všem pozůstalým obětem omluvila. Ti však její výpověď považují za marginální a omluvu za licoměrnou. Proces bude tedy i v roce 2016 pokračovat.
Rakousko bylo zaplaveno vlnou uprchlíků z tzv. balkánské cesty, která směřovala jednoznačně do Německa. Nejdříve se valila z Maďarska, kterému se podařilo vybudováním plotu ji eliminovat. Poté se přesunula na jižní rakouskou hranici, kde si našla cestu přes Slovinsko.
Nelze se pro ani divit, že spolkový kancléř Werner Faymann patří mezi hlavní propagátory přidělení kvót do jednotlivých zemí unie. Navrhuje i přijetí sankcí za jejich neplnění ve formě snížení finanční výpomoci. Terčem kritiky se stala i naše republika, která již v srpnu v Linci zahájila proces restartu vzájemných styků.
Stalo se tak na setkání ministrů zahraničí obou zemí Lubomíra Zaorálka a Sebastiana Kurze, kteří s uspokojením konstatovali, že se podařilo obnovit dobré vzájemní vztahy. Za účasti hejtmanů příhraničních regionů obou zemí se přitom zdůraznilo, že na pořadu dne jsou problémy spojené s mohutnou migrační vlnou. Oba ministři se za této situace shodli, že EU musí zesílit ochranu vnějších schengenských hranic, aby nebylo nutno obnovit vnitřní.
Obdobné problémy řeší i Švýcarsko. V srpnu v oblasti Baselu zahájilo armádní cvičení „Conex 15“. V jeho rámci vojáci na hranicích s Francií umožnili zintenzivnění hraničních kontrol. Švýcarská vláda odmítla kritiku za toto opatření, protože odpovídá současné situaci v Evropě. Ta měla taky rozhodující vliv na výsledky říjnových parlamentních voleb, které s převahou vyhrála pravice.
S programem za zesílení azylového práva, doprovázeným distancí od EU v její imigrační politice, zvítězila nacionální Švýcarská lidová strana. Dosáhla historicky rekordního počtu 65 poslaneckých míst a spolu s pravicově liberálními Svobodnými s 33 mandáty ovládla parlament.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
