Ředitel Národní protidrogové centrály: Ani liberální ani represivní přístup nezabírá

„Je politikou vyváženou a politikou s rozumem,“ říká o české protidrogové strategii ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.

Zemí, které drogy neprodukují vůbec, je podle Frydrycha menšina. Jak dále uvádí, tak je třeba myslet i na to, že se s užíváním a distribucí nelegálních návykových látek pojí i vedlejší kriminální činnost.

„K určité míře experimentů přistoupila celá řada států. Úplně obecně lze říci, že žádný koncept, ani ultra liberální, za který nám může sloužit Nizozemí nebo Portugalsko, nepřinesl kýžený efekt. Na druhou stranu takové ty přepjaté modely represe, tak ty ten efekt opravdu nepřinášejí,“ hovoří o vyváženosti protidrogové politiky.

Pozorujeme zapojení kriminálních skupin občanů původem z Vietnamu od roku 2007. To se zapojili do budování velkoobjemových pěstíren konopí tzv. formou indoor cultivation. Od roku 2009 se k tomu přidala i nelegální výroba a distribuce pervitinu. Jak šel čas, tak počet pervitinových skupin převážil ty konopné. Jakub Frydrych

Pervitin a ČR

Jedním ze specifik českého prostředí jsou problémoví uživatelé pervitinu: „Tento trh se velmi dynamicky mění a proměnil se od toho tradičního komunitního systému velkého množství malých kuchyňských laboratoří, na které jsou navázáni konkrétní uživatelé, ve velkoobjemovou produkci a komerčně orientovanou produkci velkého množství metamfetaminů určených na vývoz,“ popisuje Frydrych.

Pervitin má podle Frydrycha v České republice tradici, protože jak říká, umějí s ním s nadsázkou čeští uživatelé „lépe“ zacházet.

„Policie a celní správa mají snižování nabídky pervitinu ve svém hledáčku velmi intenzivně,“ mluví Frydrych o strategii od roku 2008 a o tom, jak snížit podíl návykových látek na českém trhu. Zásluhou na tom má i posilování kapacit represivních složek, stejně tak větší postihování distributorů, kteří se podílejí na výrobě.

Vietnamský obchod s drogami

Hraje nějakou roli schengenský prostor, ptá se moderátor Michael Rozsypal? „Klade to větší nároky na formy a metody práce orgánu, které právo vymáhají a to zejména s ohledem na nástroje mezinárodní spolupráce,“ a jak dodává, jedná se o spolupráci při vyšetřování v rámci cizineckých skupin.

Frydrych popisuje, že v případě občanů vietnamského původu jde převáženě o skupinu 15 až 20 lidí, která dokáže v poměru k počtu ostatních výrobnám u nás vyrobit velmi významné množství drogy. Byla prolomena hranice 100 kg zajištěné drogy právě u těchto skupin: „Objemem výroby je to velmi významný prvek,“ podotýká Frydrych.

Kolik drog se u nás bere?

V kontextu situace v Orlové (kde bylo nedávno na základní škole zjištěno užívání drog) by se mohlo zdát, že uživatelů drog přibývá. „Narůstání těch údajů o odhadech problémového užívání v České republice je opravdu problematické,“ říká k tomu Frydrych. Měly by být tresty přísnější?

„Mně na aktuálním modelu i ve světle ukazatelů, které se týkají spotřeby drog v České republice, ještě nepřijde úplně dokonalý ten systém, kdy právě v zájmu toho, abychom nekriminalizovali problémové uživatele drog, tak proto, abychom tuto skupinu chránili před přepínáním trestním represe, tak tím, že jsme dekriminalizovali držbu malých množství drog, tak tím zvyšujeme to obecně vnímanou dostupnost ve veřejném prostoru. To je věc, která bude mít jednoznačně svůj vývoj do budoucna.“