Rada bezpečnosti OSN chce reformovat mezinárodní mírový sbor

Jak uvádí zpravodaj naší rozhlasové stanice u Organizace spojených národů v New Yorku Robert McMahon, nejvyšší představitelé členských zemí Rady bezpečnosti se na této vyjímečné schůzce obecně dohodli na tom, že působení mezinárodních mírových sil je třeba reformovat, ačkoli jednotliví členové nadále zastávají různé názory na to, v jakém rozsahu se má v určitých konfliktech angažovat právě světová organizace.

Rada bezpečnosti OSN ve čtvrtek jednomyslně schválila rezoluci, kterou se zavazuje napříště vypracovat jasně definovaný mandát mírových sil. Slíbila také, že podnikne potřebné kroky k tomu, aby zajistila adekvátní výcvik všech příslušníků mírového sboru a opatřila jim náležité vojenské vybavení.

Podle našeho zpravodaje u OSN dospěli členové Rady bezpečnosti k této dohodě především na základě nedávných velmi nepříjemných zkušeností z Afriky, kde vyšly v plném světle najevo některé základní nedostatky v dosavadním výcviku a materiálním zabezpečení mezinárodních mírových sil. Kritikové světové organizace pak možná právem obviňovali Radu bezpečnosti z toho, že dovolila diskreditaci mírového sboru a požadovali nápravu.

Většina představitelů světových mocností hovořila na „summitu milénia“ o tom, že příslušníci mírových sil OSN by měli být lépe vycvičeni a vybaveni a že by měli mít ke svému působení od Rady bezpečnosti naprosto jasný mandát. Názorové rozpory mezi představili členských zemí se ale vždycky objeví, jakmile se má rozhodnout o tom, jak by se měla navrhovaná opatření financovat.

Kongres Spojených států před časem pozastavil výplatu příspěvků světové organizaci v hodnotě několika stovek milionů dolarů, dokud nebude nově rozvrženo financování mezinárodních mírových sil. Vzhledem k tomu, že tato dohoda zatím připravena není, Spojené státy pravděpodobně v dohledné době neuvolní další finanční prostředky, přestože americký prezident Bill Clinton podporuje snahu o určitou modernizaci mírového sboru.

Na „summitu milénia“ se ale znovu objevily i vážnější názorové rozdíly mezi stálými členy Rady bezpečnosti. Čínský prezident Ťiang Ce-min například tvrdil, že zasahování do vnitřních věcí jiného státu, i kdyby bylo odůvodněno tak zvanými humanitárními ohledy, odporuje Chartě spojených národů. V tom ho podpořil ruský prezident Vladimír Putin, který řekl, že Rada bezpečnosti má právo zasahovat vojensky jen ve zcela vyjímečných případech.

Jak známo, Rusko i Čína ostře protestovaly proti loňskému zásahu Severoatlantické aliance v Jugoslávii, který měl zabránit vyhánění Albánců z Kosova. Dalším námětem sporů mezi stálými členy Rady bezpečnosti je politika vůči Iráku: na stranu Ruska a Číny se zde přidala též Francie, která požaduje zrušení anebo aspoň omezení hospodářských sankcí, namířených proti režimu Sadáma Husajna. Francouzský prezident Jacques Chirac má za to, že sankce proti Iráku mají příliš drastický vliv na tamní řadové občany a že jejich důsledky jsou tudíž „nelidské a nepřijatelné“.