Původ lidského hlasu v rybím mozku
Schopnost mluvit má zřejmě svůj původ v hlasovém centru, které už před 400 miliony let existovalo v mozku ryb.
Samečci mořských ryb rodu Porichthys v době rozmnožování budují na mořském dně hnízdo a samičky do něj lákají zvuky. Nejde ovšem o žádný zpěv, ale spíše hučení a hřmění, které ryby vydávají kontrakcemi vzduchového měchýře. Vývoj neuronů, které stahy měchýře ovládají, sledovali neurobiologové z Cornellovy univerzity na rybím potěru. Obarvení nervových spojení flurescenční barvou ukázalo, že oblast zodpovědná za hlasové projevy ryb leží na samém konci mozku - v místě, kde začíná mícha.
Umístění a funkce hlasového centra ryb jsou podobné jako u dalších obratlovců včetně člověka. Rozdíl je pouze v tom, že u nás tyto neurony ovládají hrtan, zatímco u ryb vzduchový měchýř. Podle článku v Science se proto autoři studie domnívají, že původ schopnosti hlasových projevů můžeme hledat u společného předka všech moderních obratlovců.
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
