Ptačí mozek zrcadlí zpěv soka
V mozku amerických pěvců strnadců mokřadních (Melospiza georgiana) se při poslechu zpěvu jiného strnadce aktivují stejné neutrony, jako když pták sám zpívá. "Zrcadlení" v neuronech pomáhá ptákům při zapamatování složitého nápěvu i při vzájemných pěveckých soubojích.
Před více než deseti lety odhalil italský neurolog Pier Ferrari v mozku opic zvláštní fenomén. Když zvíře po něčem sáhlo, aktivovaly se mu v mozku stejné neurony, jako když opice viděla po předmětu sáhnout někoho jiného.
Neurony si vysloužily přízvisko "zrcadlící" a následně byly odhaleny i v mozku člověka. Nervové "zrcadlení" je podle mnoha vědců základem učení i empatie. Američtí vědci nyní odhalili zrcadlící neurony u pěvce strnadce mokřadního. Výsledky jejich studie otiskl prestižní vědecký týdeník Nature.
Když pták zpívá, aktivují se mu v mozku stejné neurony, jako když obdobný nápěv pouze slyší. Poprvé tak byla prokázána existence zrcadlících neuronů u obratlovců, kteří nepatří mezi primáty. Podle Ferarriho mohou zrcadlící neurony představovat základní výbavu mozku všech obratlovců. Původně sloužily jen ke zdokonalení pohybu. Později zvládly i složitější úkoly, například pochopení činů jiných příslušníků vlastního druhu.
Mladí strnadci mokřadní využívají zrcadlové neurony, když se učí zpívat. Dospělí ptáci je zaměstnávají, aby nezapomněli svůj repertoár. Důležitou roli zřejmě hrají i při pěveckých soubojích mezi samečky. Podle aktivity zrcadlících neuronů pták pozná, jak má sokovi odpovědět.
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
