Ptačí matky přejí dětem ošklivých otců

Krása není v ptačí říši jen pouhý "obal". Atraktivní otcové přenášejí na potomky geny vyšší životaschopnosti. A protože jsou sami výkonnější, než průměrný otec jejich druhu, snášejí potomkům více potravy a tím významně přispívají k jejich zdařilému startu do života. Samičky hýla mexického (Carpodacus mexicanus) se vytouženého fešáka často nedočkají. Ani pak se nevzdávají a snaží se tuto nepříjemnou situaci napravit, seč jim síly stačí. Pokud se jim přihodí, že zplodí potomstvo s méně atraktivním samcem, který asi nedá mláďatům do vínku ty nejlepší geny, dopřávají budoucím mláďatům vydatnou porci hormonálního a vitamínového dopingu.

Ptačí samice ukládají do vajíčka kromě základních živin i řadu biologicky vysoce aktivních látek, např. pohlavní hormon testosteron, který má anabolický efekt. Testosteron zvyšuje metabolismus a posiluje budování tkání. Má vliv i na fungování mozku. Například zvyšuje agresivitu. I to se může mláděti hodit. Volavky, čápi a další ptáci snášejí vejce postupně s poměrně velkými časovými prodlevami. Líhne se jim několik mláďat, mezi nimiž dominantní postavení patří obvykle tomu nejstaršímu. Prvorozené mládě vládne mladším a slabším sourozencům železnou rukou. Na opačné straně sourozeneckého žebříčku stojí benjamínek. Nejmladší a nejslabší mládě často soupeření se staršími sourozenci nepřežije. Je zajímavé, že kromě časového náskoku pomáhá nejstaršímu mláděti i hormonální doping. Samice volavek ukládají do prvních snesených vajec mnohem více testosteronu, než kolik věnujíc vejcím, která ve snášce následují. První mládě tak přichází na svět nadopované hormonem. Samice kanára se chová zcela opačně. Největší porci hormonů ukládá do posledních vajec snůšky. Mláďata, která se líhnou později, tak kompenzují své "zpoždění" intenzivnějším růstem, nabuzeným prostřednictvím velké porce testosteronu.

Američtí vědci vedení fyzioložkou Kristen Navarovou z Ohio State University odhalili nedávno zcela unikátní systém hormonálního dopingu ptačích mláďat. Výsledky svého výzkumu představili na stránkách vědeckého časopisu Physiological and Biochemical Zoology. Navarová a její spolupracovníci zjistili, že se samice hýla mexického řídí při ukládání testosteronu a vitamínu A a E do vajec atraktivitou svého druha. Pokud je samec "fešák" a jeho vzhled skýtá záruku kvalitního potomstva, samice se s hormonálním a vitamínovým dopingem mláďat neobtěžuje. Pokud ale při námluvách podlehla samci, který má do ideálu daleko, vybaví vejce velkou dávkou testosteronu. Vitamínů A a E, které působí jako antioxidanty a chrání před následky stresu, ukládá samice po páření s "ošklivým" samcem do vajec až dvaapůlkrát více.

Důvod této podivné strategie spočívá zřejmě v tom, že samice hýlů mexických žijí jen krátce a stačí vyvést mláďata jen jednou, nebo dvakrát za život. Nemají důvod očekávat, že se jim příště povede zplodit kvalitnější potomstvo. Žádné "příště" už být nemusí.