Průlet nad slunečním pólem

12. únor 2007

Ještě před sto lety byl jižní pól Země neprobádanou oblastí. Teď na své objevování čeká jižní pól Slunce. Ze Země není skoro vidět a většina kosmických družic přelétá nad slunečním rovníkem. Existuje jediná výjimka: sonda Ulysses.

Byla vypuštěna už roku 1990 s plánovanou životností pět let. Naštěstí funguje dodnes. Do vesmíru ji vyslaly společně evropská a americká vesmírná agentura, tedy ESA a NASA. 7. února dosáhla při průletu kolem Slunce maximálního přiblížení k pólu, když prolétala nad 80° jižní heliografické šířky (obdoba pozemských rovnoběžek). Je to třetí průlet sondy nad pólem. Ty předchozí se odehrály v letech 1994 a 2000. Všechny průlety byly krátké, ale stačily k tomu, aby astronomové pochopili, že sluneční pól je podivné a zajímavé místo.

Slunce "vzhůru nohama"
Ukázalo se, že severní magnetický pól na Slunci leží na jižní polokouli, zatímco jižní magnetický pól leží na severní. Situace na naší planetě je podobná. Nejen v obrácené polaritě pólů, ale také v jejich proměnlivé poloze. Sluneční póly cestují po povrchu a každých 11 let se vzájemně vymění. Na Země to trvá podstatně déle, asi 300 000 let. Jevy na obou vesmírných tělesech mají zřejmě podobnou příčinu, a tak se zkoumáním jednoho z nich přibližujeme k pochopení druhého.

Děravé póly
Nad slunečními póly existují rozsáhlé mezery v nejvyšší vrstvě sluneční atmosféry, tedy v koróně. V těchto tzv. koronálních dírách jsou magnetické siločáry otevřené a dovolují slunečnímu plynu opustit povrch hvězdy. Proud nabitých slunečních částic je plný protonů a elektronů a sonda Ulysses se u pólů ocitá doslova pod sprchou.

Díra ve sluneční koróně nad pólem

Průhled do vesmíru?
Koronární díra propouští částice nejen ven ze Slunce, ale měla by to umožňovat také obráceně. Alespoň dříve si astronomové mysleli, že částice z mezihvězdného prostoru díky dírám proniknou až do blízkosti Slunce. Po prvním průletu družice Ulysses roku 1994 ale zjistili, jak se mýlí. Kosmickému záření něco v průniku ke Slunci brání. Zatím se neví co, ale třeba to současný průlet odhalí.

Rozdílná teplota
Předchozí průlety ukázaly další zajímavé věci. Póly jsou různě teplé. Odborníci zatím nemají jasno, čím by to mohlo být způsobeno. I to by mohl objasnit průlet sondy počátkem roku 2008, který umožní přímé srovnání severního a jižního pólu.

Nelze si představovat, že sonda Ulysses prolétá v těsné blízkosti Slunce. Takový žár by její přístroje nevydržely. Od slunečního pólu je vzdálena 300 milionů kilometrů, tedy asi dvakrát dále než Země. Přesto sonda poskytuje unikátní měření hlavně díky své dráze vedoucí přes póly. V přípravě už je ale i sonda speciálně určená na studium slunečních pólů - Solar Polar Orbiter. Na výsledky její práce si ale budeme muset ještě několik let počkat.

autor: Petr Sobotka
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.