Princům vadí komety

23. září 2010

Turci dobyli roku 1453 Konstatinopol, ale křesťanský svět se nevzdával a volal po jejím zpětném získání. Katolická církev se zabývala myšlenkou na novou křížovou výpravu proti nevěřícím, když tu se roku 1456 objevilo znamení - kometa. Tehdy nikdo nepochyboval o tom, že to znamení je, šlo jen o to, jak ho vyložit.

Papež prohlásil, že podoba kříže, kterou prý kometa má, je předzvěstí vítězství křesťanů. Nelenili však ani Turci a studovali kometu neméně pozorně. Podle jejich názoru měla tvar jataganu, což prý věštilo vítězství jejich zbraní. Nutno přiznat, že podoba komety s jataganem, zakřiveným orientálním mečem, je rozhodně větší, než s křížem. Zřejmě to vzal v potaz i papež, kometu proklel a přikázal zvonit každé poledne a v modlitbách proklínat Turky i kometu. Turky sice roku 1456 porazil u Bělehradu uherský panovník János Hunyady (1407/9 - 1456), ale tento dílčí úspěch nedokázal zastavit osmanskou expanzi.

Víra v komety coby nebeská znamení byla neobyčejně silná. Třeba Theophrastus Bombastus von Hohenheim,známý jako Paracelsus (1493 - 1541), jeden z významných vědeckých duchů evropské renesance, ale současně i mystik, věřil, že nám komety posílají andělé jako předzvěst smrti. Pravda, tato znamení se objevila při smrti Atilly (zemř. 453) krále Hunů, proroka Muhammada (zemř. 632), anglického krále Richarda Lví Srdce (1157 - 1199), papežů Inocence IV. (asi 1195 - 1254) a Urbana IV. (zemř. 1264), ale pozornosti uniklo, kolik slavných opustilo svět bez doprovodu komety. To si neuvědomoval portugalský král, který se při spatření komety domníval, že tato předzvěst konce patří jemu a hrozil vlasatici pistolí. Francouzského krále Ludvíka XIV. (1638 - 1715) přiměla kometa svolat astronomy, filozofy a duchovní, aby mu sdělili, zda podivný úkaz nebude mít vliv na jeho zdraví. Bezděčně se tak stal svolavatelem první konference o kometách. Pravda, i v té době se našli tací, kteří se přehnaným monarchovým obavám smáli. Do mezí je uvedl králův bratr: "Vám se to, pánové, snadno žertuje, vy nejste princové."

Strach z komet vrcholil v Evropě v 15. a 16. století, kdy bylo možné pouhým okem spatřit řadu komet - po jedné roku 1402, 1403, 1449, 1456, dvě roku 1457, a po jedné 1472, 1500, 1506, 1531, dvě roku 1532, a pak už po jedné v letech 1533, 1538, 1539, 1556, 1558, 1569, 1577, 1580 a 1582.

Svou roli sehrál v minulých dobách i strach z Apokalypsy. Konec světa měl být podle tohoto pramene doprovázen deštěm hvězd a konečně pádem velké, jasně zářící hvězdy na naší planetu. To stálo za zamyšlení - zvlášť po tom, co Tycho Brahe (1546 - 1601) spolu se svými žáky roku 1547 určil, že se komety pohybují ve větší vzdálenosti od Země, než v jaké je Měsíc, a tudíž jsou samostatnými nebeskými tělesy. Šlo o to, jak velkými, ovšem bylo jasné, že se nedá podceňovat ani srážka Země s malou kometou. Tato obava je na místě i dnes.

Ve Francii roku 1773 vypukla panika poté, co Akademie vyslechla přednášku o tom, že komety mohou mít vliv na výšku mořského přílivu. Když se tyto úvahy dostaly na veřejnost, nastal úkaz podobný tiché poště - ze zvýšení přílivu se posléze stala potopa světa, což opět přimělo církev k intenzivním modlitbám za odvrácení katastrofy, kterou nikdo z vědců nečekal a ani nepředpokládal. V té době už nauka o kometách pokročila. Ne pouze v tom, že nebeské těleso nazvala podle řeckého výrazu kometis, značícího vlasatý nebo vousatý. Dodejme, že jedna z prvních knih o kometě pozorované roku 1618 byla nazvána "Nebeská trouba probouzející se zrána, neboli kometa s dlouhou bradou." Na scénu totiž nastoupil námořní kapitán, vojenský inženýr a astronom Edmund Halley (1656 - 1742). Tento nadaný Angličan byl přítelem neméně slavného Isaaca Newtona (1642 - 1727), s nímž spolupracoval právě na výzkumu komet.

Při zkoumání starých pozorování Halley postřehl, že komety sledované v letech 1531, 1606 a 1682, měly velmi podobné parametry dráhy. Z toho usoudil, že to nebyly tři různé komety, ale jedna, která se vrací k Zemi po 75 letech. Byl to jedinečný objev, završený konstatováním: "S jistotou se rozhoduji předpovědět její návrat v roce 1758. Jestliže se vrátí, pak nebude důvod pochybovat o tom, že se i další komety musejí vracet k Slunci." Výsledky Newtonovy fyziky a Halleyovy astronomie zpřesnili francouzští vědci, neboť měli lepší údaje o vlivu planet na pohyb komet. Podle jejich výpočtů měla kometa projít bodem, kdy bude nejblíže Slunci, 13. dubna 1759. Bohužel se Halley svého triumfu už nedočkal. Ani se nedozvěděl, že to byla stejná kometa, o jejíž vliv na válečnou štěstěnu vedl roku 1456 spor papež a mohamedáni.

autor: Vladimír Karpenko
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.