Prezident Zeman by dostal tři minus. Jedničku by mu dalo jen pár procent lidí, ukazuje průzkum
Téměř jedna třetina lidí by ohodnotila prezidenta Miloše Zemana známkou tři, v průměru by měl na vysvědčení od občanů tři minus. Vyplývá to z průzkumu agentury Median pro Český rozhlas. Na výbornou ale prezidenta hodnotí málokdo, jedničku by dostal jen od 3 procent lidí. Kriticky se lidé vyjádřili i k pozvánkám na udělování státních vyznamenání, podle 57 procent respondentů si Zeman neměl vybírat, koho ze státních představitelů pozve.
Známku tři jako na školní stupnici by dekádě Miloše Zemana v roli českého prezidenta přisoudilo celkem 31 procent lidí. Podle šéfa agentury Median by ho tak ocenili hlavně středoškoláci bez maturity a lidé z Moravy.
Čtěte také
Další zhruba třetina, tedy 29 procent dotazovaných, by dala prezidentovi známku dostatečnou, tedy čtyřku. A pětina respondentů, 19 procent, by prezidenta ohodnotilo rovnou nedostatečnou.
„Horší známky použili voliči Pirátů a Starostů, vysokoškoláci a střední generace ve věku 25 až 34 let. Naopak výrazně lepší známky dali starší lidé nad 75 let a voliči hnutí ANO,“ shrnul ředitel Medianu Přemysl Čech.
Výbornou a chvalitebnou by dostal prezident od necelé pětiny lidí – pouze 18 procent oslovených by řeklo, že prezidentův výkon byl na jedničku nebo dvojku. Z toho jen tři procenta lidí by dala Zemanovi nejlepší známku.
„Je z toho vidět, že Miloš Zeman má na jedné straně vášnivé odpůrce, na straně druhé přece jenom kádr svých příznivců,“ hodnotí komentátor Českého rozhlasu Petr Nováček a připomíná, že popularitu postupně ztrácel i Zemanův předchůdce Václav Klaus.
V tom, jakou známku prezidentovi v průzkumu dát, měla jasno naprostá většina lidí, dodává šéf Medianu Přemysl Čech: „Lidí, kteří se nám nevyjádřili, byla pouze tři procenta. Obvykle bývá kategorie ‚nevím‘ na úrovni sedmi osmi procent.“
Čtěte také
Mandát prezidenta Zemana skončí za necelých 120 dní. Miloš Zeman se netají tím, že po odchodu z Hradu jeho politická kariéra definitivně skončí. „Mně je 78 let, mám pocit, že jsou krásnější věci, než je politika, a mezi ně patří knihy,“ podotknul na říjnové návštěvě Ústeckého kraje.
Nesouhlas a neznalost vyznamenaných
Prezident Miloš Zeman naposledy za svůj mandát uděloval státní vyznamenání. Výběr některých osobností, které se Zeman rozhodl ocenit, však budil kontroverze. Ke spornosti některých vyznamenaných lidí se 28. října vyjádřil i premiér Petr Fiala (ANO):
„Nebudu hodnotit ten výběr. Jsou tam určitě jména, která jsou nesporná, která si zaslouží úctu. Jsou tam i lidé, u kterých moje ruka nebo pero, kterým jsem spolupodepisoval, bylo těžké.“
Agentura Median se ptala lidí i na to, jestli souhlasí s osobnostmi, které letos vyznamenání dostaly. „Pouze 23 procent lidí bylo spokojeno s tím, kdo vyznamenání obdržel. Jedna třetina, celkem 34 procent respodentů, skojeno nebylo,“ shrnuje ředitel Přemysl Čech.
Koho prezident vyznamenal, nevědělo celkem 36 procent dotázaných - hlavně lidí ve věku od 18 do 24 let. „Myslím si, že je to tím, že počet vyznamenaných byl velký, řada lidí to úplně nesleduje,“ dodává Čech.
Koho prezident pozval a nepozval
Většina lidí v průzkumu uvedla, že by si prezident neměl vybírat, koho ze státních představitelů pozve 28. října na předávání státních vyznamenání. Nesouhlas s postupem Miloše Zemana v průzkumu vyjádřilo 57 procent lidí, zpravidla vysokoškoláků a lidé ze středních Čech.
Selektivní pozvánky schválilo 36 procent respondentů. Byli to převážně lidé se základním vzděláním a voliči SPD v posledních volbách do sněmovny v roce 2021.
Průzkumu společnosti Median, který probíhal od 31. října do 1. listopadu 2022, se účastnilo 1056 respondentů ve věku 18 a více let. Náhodná statistická odchylka činí 1,5 procent u postojů, které zastává pět procent respondentů, a až 3,5 procent u postojů, které zastává 50 procent respondentů.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
ONLINE: Osvobození Babiše a Nagyové neplatí. Vrchní soud znovu zrušil rozsudek v kauze Čapí hnízdo
-
Většina ropy skrz Hormuzský průplav vede do Asie. Uzavření není v zájmu Íránu, říká odborník
-
Bojím se lidské blbosti a Ruska. Ukrajině bych dal, co má Izrael, výbavu a volnou ruku, říká Honzák
-
Írán je schopný odvety. Jednou z možností je útok na americké základny v regionu, říká Bříza