Přerostlý kyjonožec
Draví kyjonožci (Eurypterida) v prvohorách obývali mělká teplá moře a pravděpodobně představovali vůbec největší členovce, jací se kdy pohybovali na Zemi. Nový objev fosilního klepeta ukazuje, že byli dokonce ještě větší, než jsme se zatím domnívali.
Klepeto kyjonožce velké 46 centimetrů objevil paleontolog Markus Poschmann a jeho kolegové z Bristolské univerzity v lomu nedaleko německého Prümu. Podle jeho rozměrů usuzují, že kyjonožec zaživa dorůstal délky 2,5 metru. Tím o půl metru přesáhl délku, kterou až dosud zoologové a paleontologové pokládali pro kyjonožce za maximální. Obřího tvora paleontologové určili coby příslušníka druhu Jaekelopterus rhenaniae, který žil před 460 až 255 miliony let. Objev klepeta paleontologové popisují v článku, který vychází v časopise Biology Letters.
Z pravěku jsou známé i jiné druhy obřích členovců - například vážky, stonožky a brouci. Na otázku, proč tehdy dorůstali takové velikosti, zatím existují dvě možné odpovědi. První, že jejich vzrůst souvisel s vyšším obsahem kyslíku v atmosféře. Druhým možným vysvětlením je - alespoň v případě kyjonožců - jakýsi evoluční závod ve velikosti mezi nimi a jejich kořistí, kterou pravděpodobně byly pancéřnaté ryby (Placodermi).
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka