Pravěkým býložravcům temnota nevadila

21. září 2010
Coryphodon

V období eocénu žili velcí býložravci i v oblastech, které leží daleko za severním polárním kruhem. V létě zde nacházeli dostatek potravy, ale otázkou bylo, jak řešili skoro půl roku dlouhou zimu bez slunce, během které rostliny zastavily svůj růst.

Ellesmerův ostrov leží na 80 stupních severní šířky a je součástí kanadského teritoria Nunavut. Dnes je příkladem typického ekosystému vysoké Arktidy, ve kterém tundru a ledovce obývá jen několik druhů malých savců. V zimě zde teploty klesají na -38 stupňů Celsia a v době od října do února vůbec nesvítí slunce. Před 53 miliony let zde však vládlo mnohem mírnější klima a rostly bažinaté cypřišové lesy podobné těm, jaké se nacházejí na jihu Spojených států.

Kromě aligátorů, velkých želv a letuch je obývaly tři druhy víc než půl tuny vážících býložravců - předkové současných tapírů, hrochům podobní býložravci rodu Coryphodon a rohaté Brontotherium. Na ostrově se našly kosterní pozůstatky nejen dospělých jedinců, ale také mláďat různého stáří. Možnost, že by býložravci podnikali dlouhé sezonní migrace a temnou polovinu roku trávili v níže položených oblastech, proto vypadala velice nepravděpodobně. A s konečnou platností ji - stejně jako možnost, že by zvířata celou zimu jednoduše prospala - vyloučila analýza zubní skloviny pravěkých býložravců.

Sklovina totiž obsahuje jakýsi izotopový podpis, podle kterého je možné určit, jakým typem rostlinné stravy se zvíře v určitém období živilo. Paleontologové z Coloradské univerzity v Boulderu zjistili, že během léta si býložravci pochutnávali na kvetoucích rostlinách, listech stromů i vodní vegetaci. V zimních měsících se jejich dieta dramaticky změnila a tapíři, Coryphodoni a Brontotheria potmě přežvykovali větve, lesní hrabanku, jehličí i houby.

Spustit audio
autor: Martina Otčenášková