Pravěké velryby trpěly kesonovou nemocí
Dnešní velryby jsou mistry v potápění do extrémních hloubek. O jejich předcích se to ale říct nedá. Američtí paleontologové zjistili, že pravěké velryby trpěly kesonovou nemocí. Toto nebezpečí dobře znají i potápěči. Při rychlém vynoření z velké hloubky se do krve uvolňují bublinky dusíku, což může skončit i smrtí.
Dnešní kytovci jsou potápění do velkých hloubek přizpůsobeni. Toto přizpůsobení má anatomický i fyziologický charakter - mají například žebra spojená se zbytkem kostry pružnou chrupavkou, což jim umožňuje vypudit vzduch z plic do průdušnice. V té se plyny do krve nevstřebávají. S tím souvisí skutečnost, že velryby před potopením vydechnou, takže na stěnách plic není vzduch v kontaktu s krví.
Vědci zkoumali obratle současných i pravěkých velryb. Při kesonové nemoci mohou vlásečnice zásobující kostní buňky tlakem plynu prasknout. To se projeví drobným poškozením kostní tkáně. Ani na jednom z více než 300 zkoumaných obratlů dnešních velryb vědci žádné poškození neobjevili. Zato u fosilních obratlů byly nálezy svědčící o kesonové nemoci poměrně běžné. Informoval o tom časopis New Scientist.
Výsledky dále naznačily, že ozubení kytovci, mezi které patří např. vorvaň nebo kosatka, se adaptovali na potápění mnohem dříve než kosticovci - např. pravé velryby nebo plejtváci. Zdá se tedy, že se obě skupiny přizpůsobily potápění nezávisle.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
