Pravěké bakterie přežily pod antarktickým ledem

Vědci zkoumají "Krvavé vodopády" od 90. let minulého století. Záhy zjistili, že jim rudou barvu nedodává porost rudých řas, jak se domnívaly dlouhé generace badatelů před nimi. Voda a led se barví ionty železa. Tým vedený Johnem Priscuem z Montana State University odhalil v "krvavé" vodě vytékající zpod Taylorova ledovce jedinečné společenstvo mikrobů, v němž dominuje bakterie Thiomicrospira arctica. Objev zveřejnil prestižní vědecký týdeník Science.

Dědičná informace bakterií prozrazuje, že nejsou suchozemského původu, ale pocházejí z moře. Ve vodě vytékající do "Krvavých vodopádů" není žádný vzduch a mikrobi se proto musejí obejít bez atmosférického kyslíku. Ukázalo se, že metabolizují síru a železo. Díky těmto chemickým reakcím mají dostatek energie v jednom z nejpodivuhodnějších životních prostředí na Zemi.

Složení vody "Krvavého vodopádu" naznačuje, že i ona pochází z moře. Vědci předpokládají, že ji zachytil vzestup pobřežních hornin před 1,5 miliony roků, při kterém se vytvořilo slané jezero. To bylo později překryto ledovcem. "Kapsa" mořské vody uvězněná pod masou ledu vytvořila svět sám pro sebe. Je tu absolutní tma a věčný mráz. Voda je tu v současnosti třikrát slanější než v moři a nezamrzá, i když se její teplota pohybuje okolo - 8°C.

Vědci zatím nedokázali nakouknout přímo do slaného jezera pod ledovcem, protože je příliš daleko od pobřeží a překrývá jej vrstva ledu, kterou by bylo obtížné provrtat. Mohou studovat jen vodu a mikroby, kteří se dostanou do "Krvavých vodopádů".
Podle některých vědců byla Země před 600 až 800 miliony roků zcela pokryta ledem. V období "sněhové koule" stál pozemský život na pokraji zániku. John Priscu je přesvědčen, že pozemští mikrobi mohli přežít v podobných útočištích, jako je jezero ledové solanky pod Taylorovým ledovcem.