Praní jako věda

23. září 2010

Ještě na počátku 20. století byly louky spíše bílé než zelené, protože se na nich na slunci bělilo prádlo.

Dnešní moderní doba je přeplněná nejrůznějšími druhy elektronických pomocníků, kteří nám dnes a denně usnadňují život a dovolují, abychom se místo každodenní práce věnovali činnostem, které nás baví. Od různých domácích mixérů přes vysavače, myčky až po automatický zavlažovací systém. To, bez čeho si ale dnes snad už neumíme život vůbec představit, je pračka a samozřejmě prací prášky, protože díky nim přestala být péče o oblečení zdlouhavá a namáhavá práce.

Historie praní

Po celá staletí se v domácnostech k praní používaly různé směsi mýdel. První prací prášky (spíš rozemletá mýdla) se objevila kolem roku 1880. Ke skutečnému pokroku došlo ale až tehdy, když se do prášku přimíchaly prací a bělicí složky - perborát a silikát.

Perborát má schopnost uvolňovat během praní drobné bublinky kyslíku, které prádlo mechanicky čistí. To zkrátilo dobu praní a způsobilo, že se bělení na slunci stalo romantickou minulostí. Silikát sloužil ke změkčení prádla.

Ve třicátých letech se staly důležitou součástí pracích prášků fosfáty. Fosfáty, o kterých se dnes ví, že představují hrozbu pro životní prostředí, sloužily v prací směsi ke změkčování vody. Ve tvrdé vodě se totiž mýdlo (tenzid) špatně rozpouští a ztrácí tak účinnost.

Velký rozvoj chemického průmyslu, který odstartovala druhá světová válka, umožnil v šedesátých letech nahradit přírodní mýdla syntetickými pracími prostředky. Kromě toho, že syntetické tenzidy bylo možné vyrábět ve větším množství, byly také účinnější než přírodní látky.

Biologicky aktivní látky

V sedmdesátých letech vstoupila do bitvy proti nečistotě nová technologie - biologicky aktivní enzymy.

Logo

Enzymy jsou látky, které dokáží specificky štěpit nebo chcete-li rozkládat určité druhy skvrn. To umožnilo snížit teplotu, a tím i šetřit energii při praní. Součástí pracích prášků se staly proteázy, které štěpí bílkoviny - působí například proti skvrnám od krve, dále amylázy, které rozrušují skvrny obsahující cukry - tedy nečistoty např. od sladkého jídla, a samozřejmě nesmíme zapomenout na lipázy, které působí proti mastnotě.

Jaké další látky obsahuje dnešní prací prášek?

Od sedmdesátých let se začaly do prášků přidávat přísady na ochranu praček proti rezavění. Během let osmdesátých se podařilo snížit množství fosfátu v prášcích a nahradit ho jinými látkami na změkčování vody, které jsou pro životní prostředí nezávadné. V devadesátých letech se pak pracuje na odstranění plnidel z pracích prášků, a tím pádem zkoncentrování pracích prostředků. U nás se takové prací prášky prodávají od podzimu loňského roku.

Další směry, kterými se vylepšování pracích prášků ubírá, je používání chemikálií, které nedráždí pokožku a nevyvolávají alergie. Kromě toho se výrobci snaží vyvinout tenzidy, které odstraní z prádla odolné nečistoty - jako je například barva na vlasy nebo skvrny od rzi.

A jaká je budoucnost?

Podle Roberta Klose, zástupce firmy Henkel, je budoucnost pracích prášků ve zvyšování účinnosti tenzidů a enzymů, které zodpovídají za vlastní praní a také ve snižování teploty při praní.

Více se dozvíte v přírodovědném magazínu Natura.

autor: Hana Staňková
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.