Povodně jako záminka ke zvýšení daní

Výtěžek daní má být určen na nápravu škod způsobených záplavami. Čtvrtinu dostanou obce a kraje, tři čtvrtiny státní rozpočet - právě tak o tom rozhodl kabinet na svém nočním jednání. Na kolik se podaří vládě prosadit své představy v praxi, o tom rozhodnou poslanci. Schůze sněmovny by mohla být bouřlivá a výsledek hlasování by nemusel být jednoznačný. Každá z parlamentních stran má totiž jiný pohled na to, jak by měly být daňové sazby nastaveny.

Místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Martin Kocourek z ODS ČTK řekl, že jeho strana daňové změny nepodpoří. Vládním balíčkem úsporných opatření se bude ve středu zabývat republikový výbor Unie svobody DU. Mnozí poslanci nejmenší vládní strany se totiž netají tím, že pro některá opatření hlasovat nebudou. Nejhlasitější odpůrkyní je zřejmě místopředsedkyně sněmovny Hana Marvanová. Ta ČTK řekla, že spojovat hrazení povodňových škod s daňovou reformou je pro ni nepřijatelné. Předseda komunistických poslanců Vojtěch Filip ČTK řekl, že jeho strana v zásadě souhlasí se všemi daňovými změnami vyjma zvýšení dolní sazby DPH.

Naopak lidovci by pro navrhované daňové změny měli zvednout ruku, takže nakonec by vláda přece jenom mohla ve sněmovně se svým povodňovým balíčkem uspět, byť s otřenými zády.

Vláda se zřejmě rozhodla, že si v praxi vyzkouší svou moc a otestuje si, co jsou občané ochotni vydržet - jinak se nedá Špidlův povodňový balíček pochopit. Vláda zatím nepředložila kvalifikovaný odhad škod způsobených povodněmi, ale podle dosavadních odhadů se zdá, že bude potřebovat asi 30 MLD korun; ostatní škody budou hradit občané, pojišťovny či pomoc ze zahraničí. Občané, kteří přišli povodněmi o svůj majetek a budou postiženi možná celoživotním traumatem, právem očekávají od státu, který si draze platí, rychlou a účinnou pomoc. Ten ji sice slibuje, ale zatím spíš ukazuje, jakou brzdnou sílu mají byrokratické dotazníky, žádosti a pořadníky.

A tvrdí, že na tuto pomoc se musíme složit všichni. Pro tu se prý musí zvýšit daně.

To je zcela zásadně pochybené tvrzení. Oněch potřebných 30 miliard by se mohlo vzít z peněz, jež stát dostane za prodej státního podílu v českém Telecomu a ještě by asi 25 MLD zbylo. Náklady na neočekávanou událost by se klidně mohly uhradit z jednorázového příjmu a nikdo by nebyl postižen. Ostatně když stát miliardami sanoval bankovnictví, taky se nezvyšovaly daně. Škoda že se v této souvislosti vláda ani slovem nezmínila o tom, že nebude kupovat Gripeny, mohla ušetřit 30 MLD snadno a rychle a nemusela k tomu zvyšovat daně. "Jak prosté", řekne si daňový poplatník. Protože však vláda chce zvyšovat daně, musí mu však být jasné, že povodně jsou jen průhledná záminka, takže se zvýší spotřební daň, čili se zdraží tabákové výrobky a alkohol.

Kdo by se odvážil protestovat a nechal se označit za narkomana a alkoholika, že? Horší je to se zvýšením daně z pohonných hmot; ta sice vstoupí v platnost až k prvnímu červenci r.2004, ale nepostihne jen motoristy jedoucí na chatu, ale všechny, protože se zdražení dopravy promítne do všech cen - od ceny chleba až po jízdenky na autobus.

Ještě horší je, že už od 1. ledna se zvýší pětiprocentní sazba DPH na 7 %. Tím se zdraží potraviny, léky, zdravotnické potřeby a většina služeb včetně stavebních prací nebo právních služeb. Toto zdražení je zbytečné a omlouvat je požadavkem EU je nesprávné, protože tento krok je předčasný a snížení DPH na ostatní produkty z 22 % na 21 % je jen kosmetický úkon, protože v jiných zemích EU je DPH podstatně nižší.

Naprosto zbytečné a tedy pouze propagandistické gesto je vládní rozhodnutí o zvýšení daně z příjmu těch, kteří vykazují vysoké příjmy. Toto zvýšení daní přinese do státní pokladny jen pár milionů a bude se týkat jen pár lidí, kteří zaplatí daň z příjmu jen o několik tisíc vyšší, což jistě unesou. Nejde tedy o to, že tito bohatí nebudou mít na zaplacení daní, ale jde o princip, kde socialistická vláda hraje na strunu, která je českým povahám (bohužel) hodně blízká. Závist slaví žně.

A trest za úspěch je v těchto dnech povýšen za výraz "solidarity". To je ostatně socialisty také zcela zneužitý pojem, protože v české daňové soustavě je princip solidarity velmi výrazný. Lidé s nejmenšími příjmy platí daň jen 15 %, ale ti s nejvyššími platili dosud 32 % (tedy více než o 100 % víc) a teď budou platit 35 %. Ale proč?

Na to neumí odpovědět ani Ivan Pilip, který milionářskou daň omlouvá a hovoří o ní jako o symbolickém gestu. Že by tito lidé způsobili povodně?

Vládní balíček obsahuje také návrh, aby se odečitatelné položky na jedno dítě zvýšily (považte) o 300 KČ ročně a od 1. ledna 2004 se prý zavede společné zdanění manželů, které snad zvýhodní pár manželství s nadprůměrným příjmem. Ale oba návrhy mají pro lidi tak malý efekt, že nestojí ani za řeč. Co je ve vládním návrhu nejsmutnější?

Dva body. Jednak vláda rozhodla, že zmrazí horní hranici pro výpočet nemocenských dávek, jež jsou už řadu let katastrofálně nízké. A jednak vláda nepřidá státním zaměstnancům 13 %, jak původně slibovala, ale jen 7 %. To znamená, že ti nejchudší, tedy učitelé, zase vyjdou naprázdno. Těch pár korun, které socialistická vláda na učitelích ušetří, by snad deficit státního rozpočtu příliš nezvětšilo.

Je tedy zřejmé, že Špidlův balíček zvyšování daní je jasný důkaz toho, jak socialistická vláda využila povodně k rozsáhlé daňové reformě. Navíc bez řádné diskuse, naopak ve stavu legislativní nouze. Je to důkazní doklad její malé politické zralosti i ekonomické kompetentnosti.

Vláda by měla věnovat větší pozornost výdajové stránce než dosud. Všechny rozpočtové kapitoly by se např. mohly podrobit ekonomické analýze a auditu Nejvyššího kontrolního úřadu. Výsledky by byly beze sporu přínosné.

rse@rozhlas.cz