Poslanci ČSSD mohou hlasovat svobodně

Také vláda projevuje jistou vstřícnost, když na své pondělní jednání pozvala zástupce opozice a plán upravila, snížila původní navýšení počtu vojáků v Afghánistánu. Tak by to mělo být, zdá se na první pohled, vojenské mise reprezentují Českou republiku před celým světem a ten si asi bude málo všímat, v jaké fázi je ryze tuzemský zvláštní spor o poplatky ve zdravotnictví, s jejichž zrušením spojila sociální demokracie svůj souhlas.

Přitom si zachová tvář, o zrušení poplatků bude dále usilovat, někteří poslanci budou asi dále hlasovat proti misím a jiní je zřejmě pomohou schválit. A zdravotnické poplatky je třeba spojovat spíše s případnou snahou o vyslovení nedůvěry vládě a ne s tématem, které s nimi vůbec nesouvisí.

Přesto jsou zajímavé dva aspekty. První z nich souvisí s loajalitou poslanců ke své straně. Je logické, že jakási stranická disciplína je potřebná a zákonodárce zvolený na nějaké kandidátce by měl dodržovat její program. Jenže, a to je problém, některé rozměry stranických programů mohou mít různé výklady.

A jeden článek z české ústavy, stranickými vedeními ignorovaný, doslova praví: "Poslanci a senátoři vykonávají svůj mandát osobně v souladu se svým slibem a nejsou přitom vázáni žádnými příkazy." Jak s tím korespondují usnesení, zákazy hlasování a také vylučování neposlušných poslanců ze strany - vlastně za to, že dodržují ústavu? Námět na zamyšlení.

Druhým momentem jsou legitimně pokládané otázky, jaký účel mají některé zahraniční mise českých vojáků, konkrétně ta v Afghánistánu, a zda je nutná v podobě, v jaké by měla být schválena. A jaký je vůbec výsledek celé mezinárodní afghánské operace v tuto chvíli.

Někteří politikové ČSSD více než jiní vnímají tuto mezinárodní diskusi a je v pořádku, že sem vnášejí svůj pochybovačný názor. Řešení je ale v rámci zúčastněných, demonstrativní stažení českých vojáků toho moc nevyřeší.

Říká se tomu věcná diskuse a kéž by byla vedena o všech tématech.