Posílí globální oteplení El Niňo?

V zemské atmosféře se lidským přičiněním hromadí tzv. skleníkové plyny a Země se ohřívá. Následky postupujícího globálního oteplení teprve začínáme tušit. Klimatolog Gabriel Vecchi z amerického Národního úřadu pro oceány a atmosféru prověřil záznamy o tlaku vzduchu na východním a západním pobřeží Tichého oceánu z let 1861 a 1992. Zjistil, že pasátové větry, které jsou poháněny rozdílem v tlaku vzduchu na obou březích Pacifiku, za tu dobu zeslábly o 3%. Valná část tohoto poklesu se odehrála v posledních 50 letech. Přinejmenším z 80% se na této změně podílí člověk. Pokud se tento trend udrží i nadále, zeslábnou pasáty do konce 21. století o 10%. O rozsahu následků takové změny se vědci zatím přou.

Vzdušné masy se pohybují nad Pacifikem v tzv. Walkerově cirkulaci. Z teplých vod na východě Tichého oceánu se odpařuje voda a pasátové větry ji ženou na západ k asijskému kontinentu. Tam je teplý a vlhký vzduch donucen stoupat. Ochladí se a "shodí" náklad vody na pevninu v podobě vydatných dešťů. Suchý vzduch zbavený vodních par pak putuje ve vyšších vrstvách atmosféry na východ a tím se kruh Walkerovy cirkulace uzavírá.

S globálním oteplením se moře ohřívá stále víc a odpařuje se z něj stále více vody. Vodou nasycený vzduch ale není s to zbavit se vodních par nad pevninou. Deště nejsou tak vydatné jako odpar nad mořem. Tato nerovnováha narušuje Walkerovu cirkulaci. Vlhký vzduch zůstává zčásti tam, kde nabral vodní páry, a pasáty slábnou.

Walkerova cirkulace prochází cyklickými změnami. Její oslabení se v odstupu několika let opakovaně projevuje jako jev zvaný El Niňo. Jméno dostal od peruánských a chilských rybářů. Oslabená Walkerova cirkulace naruší koloběh živin v oceánu u jihoamerického pobřeží a to má neblahý vliv na populace ryb. Jednou za několik let tak hejna ryb kolabují a rybáři se vracejí z lovu s prázdnou. Obvykle k tomu docházelo na přelomu roku v období Vánoc. Prázdné sítě přinášel rybářům jako nevítaný dárek Ježíšek - španělsky El Niňo.

Následky klimatického jevu El Niňo se neomezují jen na jihoamerické pobřeží. Jsou patrné kolem celého Pacifiku. Do Střední Ameriky a na jih USA přináší El Niňo deště, záplavy a sesuvy půdy. Pro Indonésii znamená naopak sucho a stejně se projevuje i v Austrálii, kde jsou při El Niňu časté požáry buše, protože krajina vyprahne na troud. Oslabení pacifických větrů může El Niňo posílit. Vědci si tím však nejsou tak úplně jistí. "Jenže až si budeme úplně jistí, tak může být na jakékoli snahy o nápravu pozdě," říká britský klimatolog Mick Kelly v komentáři pro vědecký časopis Nature, který otiskl znepokojivou Vecchiho studii.