Populistická KSČM se umí přizpůsobit situaci

Komunisté jsou si svého postavení jistě dobře vědomi a vládní koalici nedarují nic zadarmo, už proto ne, že si uvědomují i to, že otázka možného zákazu Komunistické strany je již dnes při jejich pětinovém obsazení sněmovny otázkou zcela akademickou. Vládní koalici, zejména potom sociálním demokratům nic nedarují i z uražené ješitnosti, neboť potenciální levicové spojenectví sociální demokracie a komunistů by disponovalo pohodlnou většinou 111-ti hlasů. Pro sociální demokraty je však stále závazné hlasování Bohumínského sjezdu, které jim zakazuje oficiální spolupráci s komunisty na celostátní úrovni. Sociální demokraté však zároveň vědí a doufám, že jich je drtivá většina, že mezi nimi a komunisty probíhá ostrá hranice mezi stranou demokratickou a stranou neodsuzující totalitu a že tuto hranici prostě nelze překračovat. Svou roli hraje bez pochyby i okolnost, že náznaky ochoty ke spolupráci s komunisty by jistě ohrozilo onu, jak už se vžilo říkat křehkou většinu 101 koaličních hlasů. Ambivalentní vztah ke komunistům však brání na druhé straně sociálním demokratům, aby ovlivňovali rozhodování komunistů, projevilo se to nejlépe v případě volby místopředsedů sněmovny, kdy byl za komunisty navržen a zvolen předseda poslaneckého klubu Vojtěch Filip, tentýž Vojtěch Filip - který, jak nám připomíná v minulém Respektu Adam Drda - cituji - obhajuje předlistopadový režim a jezdí do západočeských Poběžovic na setkání socialistických pohraničníků, kteří na hranicích stříleli do uprchlíků.

Teď bude Filip cestovat do Poběžovic ve státní limuzíně s majáčkem jako velmi vážená návštěva, reprezentant všech českých zákonodárců, konec citátu. Obdobně nepřijatelné by mělo být i členství předsedy strany, potlačující v minulosti jakýkoli svobodný projev v parlamentní mediální komisi.

Jiskřička naděje na otřes v monolitu Komunistické strany svitla sociálním demokratům na začátku léta, kdy si stěžovalo brněnské tuhé jádro KSČM na místopředsedy strany Miloslava Ransdorfa a Jiřího Dolejše pro jejich pozitivní vztah ke vstupu ČR do EU. Podle autorů stížnosti prý takové chování komunisty poškozuje a proto údajně žádali, aby jmenovaní soudruzi byli sesazeni ze svých stranických i místopředsednických funkcí.

Předseda strany však posoudil kritiku obou místopředsedů jako podružnou záležitost. Ústřední výbor strany i jeho místopředseda se potom za oba místopředsedy strany postavili s tím, že jejich chování komunistům neškodí, v současné době už prý není komunistický postoj ke vstupu do EU tak odmítavý.

Podle Lidových novin prohlásil dokonce Miroslav Grebeníček - cituji: my se dokážeme vždycky aktuálně orientovat v nové situaci, konec citátu. Oficiální program KSČM požaduje při vstupu do unie uplatnění českých národních zájmů, rovné právo občanů na pohyb a zaměstnání v EU a prosazuje podmínku, že vstup do EU nepovede k náhlému a plošnému zvýšení cen, který by nebyl doprovázen odpovídajícím růstem příjmů občanů a vedl by ke zhoršení sociální situace většiny občanů. Rozhodnutí ze strany ČR má podle přání komunistů padnout v referendu. Miroslav Grebeníček má pravdu v tom, že komunisté se dokáží vždycky aktuálně orientovat v nové situaci.

Petr Fišer je přesvědčen dle Lidových novin, že Grebeníček nechtě vystihl podstatu populistické politiky, která komunistům vždy přinášela zisky. Vstup ČR do EU se už dá těžko zastavit a KSČM proto mění odmítavou taktiku a říká: ano, my chceme do Evropy, ale jenom jako rovnocenní partneři.

Pro vládní koalici, ale pro sociální demokraty zvláště z toho plyne jediné poučení: komunisté budou vždy sledovat vlastní zájmy, i když se budou tvářit, že podporují záměry demokratických stran.