Ponožky a lžíci pod stromeček, popsal Vánoce bezdomovců ředitel pražské Naděje

23. prosinec 2014

Ne všichni mají to štěstí prožít vánoční svátky s rodinou: třeba lidé bez domova nebo ti ve věznicích.

„Pro některé bezdomovce je to náročnější část roku: vzpomínají na to, jak slavili Vánoce dříve,“ řekl v Ranním Plusu ředitel dobročinné organizace Naděje Praha Jan Kadlec.

Jiní se naopak staví do odporu proti tomu, co se kolem nich děje. „To jsou dva póly, a mezitím je široká škála lidí a přístupů.“

Podle Kadlece jsou Vánoce časem, kdy jsou lidé ochotnější pomáhat lidem v nouzi. „Možností je více než během roku, a i dobročinné organizace připravují specifické programy na vánoční svátky.“

Konkrétně pražská Naděje připravuje na Štědrý den večeři pro zhruba 300 osob, včetně doprovodného programu a bohoslužby. Kromě toho se organizace snaží pořádat večeře i na noclehárnách a v azylových domech.

„Klienti obdrží dva balíčky: potravinový a hygienický. Ještě jim tam přidáme ponožky, lžíci a mužům třeba holítko,“ dodal Jan Kadlec.

Čtěte také

Katolický kněz a kaplan ve věznici Bělušice Michael Martínek má zkušenosti s vánočními svátky odlišné.

„Většina odsouzených se snaží Vánoce vytěsnit, pokud možno je nevnímat, prospat, proklábosit u kafe a cigaret,“ popsal průběh Štědrého dne duchovní.

Skutečnost, že nemají rodinu nebo jsou od ní daleko, nutí vězně k tomu, aby vánoce pokud možno nevnímali. I proto účast na vánočních bohoslužbách není výrazně vyšší než v průběhu roku, vysvětlil Martínek.

Návštěvy rodin a příbuzných jsou ve věznicích s předstihem plánovány, takže nejsou a nemohou být vázány na Vánoce, i když jak kaplan řekl: „Návštěva je vždy nejsvětlejším bodem jejich života.“

„Navodit ve věznici vánoční atmosféru se daří často právě jen kaplanům, protože jsou to ti, kdo jsou většinou ochotní i na Štedrý den a během svátků mezi vězně přijít,“ shrnul katolický kněz a kaplan Michael Martínek.

autoři: oci , Michael Rozsypal
Spustit audio