Polovina divočáků na Šumavě je radioaktivních, odstřelená zvířata končí v kafilérii
„Zjišťujeme, že divoká prasata z této oblasti jsou kontaminovaná nad hodnotu 600 bekerelů, což byla hodnota, která byla celoevropsky daná jako rozhodovací limit pro poživatelnost a nepoživatelnost,“ potvrdil vedoucí oddělení bezpečnosti potravin Státní veterinární správy Jiří Drápal.
Problém s divočáky řeší na Šumavě nejen čeští, ale i němečtí myslivci.
Až polovina divokých prasat na Šumavě má v těle více radioaktivních látek, než je povolené. Může za to houba jelenka obecná, kterou tato zvířata v zimě ráda jedí. Myslivcům tak často nezbývá nic jiného, než svůj úlovek v kafilerii zlikvidovat.
Houba plná cesia
Zdrojem problému je houba jelenka obecná, která roste pod zemí. Člověk ji obvykle nevidí, ale divočák ji dokáže vycítit, ze země ji vyhrabe a pochutná si na ní. Tato houba je ale plná radioaktivního cesia.
„Je to houba, která ve svých plodničkách dokáže akumulovat poměrně velké množství radioaktivního cesia. Cesium se v české republice vyskytuje kvůli havárii reaktoru v Černobylu v roce 1986. Tato houba je kvůli tomu poměrně výrazně radioaktivní, konzumaci jelenky se pak přičítá radioaktivita masa divokých prasat,“ vysvětlil mykolog Jan Borovička.
Radioaktivní kusy skončí v kafilérii
Kvůli zvýšené radioaktivitě masa černé zvěře nyní platí mimořádná opatření. Každého uloveného divočáka musí myslivci nejprve poslat ke kontrole do pražského Státního veterinárního ústavu.
„Denně dochází ke svozu vzorků, měření se provádí ve Státním veterinárním ústavu v Praze. Nad 600 bekerelů jsou pak kusy likvidovány v asanačních podnicích,“ doplnil Drápal.
Státní veterinární správa zvažovala i jiná řešení, jak radioaktivitu zjistit, ta se ale nakonec neujala.
„Na německé straně mají myslivecká sdružení koupené dozimetry nebo mají udělané stanice, kde si to sami měří. To ovšem může být zatíženo objektivní chybou a nemusí to být srovnatelné. Výsledky mohou být z naprosto objektivních důvodů rozdílné, proto jsme se, že vyšetření budou prováděna v jedné státem akreditované laboratoři,“ upřesnil Drápal.
Divočáci nejsou radioaktivní po celý rok
Radioaktivní potrava může pro člověka znamenat nebezpečí vzniku rakoviny. Riziko hrozí ale jen v případě, že by někdo snědl asi čtyřicet kilogramů kontaminovaného masa za rok.
Množství radioaktivních látek v mase lze snížit i způsobem jeho úpravy. Při vaření v tlakovém hrnci se sníží na polovinu, při opakovaném nakládání do láku až o sedmdesát procent.
Množství radioaktivity v těle divočáků se ale během roku mění. Závisí to na migraci zvířat a přísunu jiné potravy. V létě například černá zvěř migruje za kukuřičnými poli do nížin.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
