Počátky organizované vědy

Skutečně exaktní vědecké bádání se dá sledovat zhruba od 16. století v souvislosti s rozvojem techniky a se vznikem manufaktur. S tím postupně rostla potřeba vyměňovat si názory s lidmi podobného zaměření, neboť tak se daly snáze odhalit chyby a nedostatky vlastních představ. Právě izolace dovedla mnohdy alchymisty k teoriím, jež by druhému člověku připadaly nanejvýš k smíchu, ale právě ten druhý, kdo by se smál, v tomto případě chyběl.

Ve světě vědy šlo naopak o to, objev uveřejnit, neboť to znamenalo také slávu. Utajování mělo smysl jen na začátku, když vědec řešil problém. Ale jak potom objev zveřejnit? Odbornou veřejnost představovalo v těchto počátcích jen několik mužů, takže jim stačilo napsat dopisy s popisem objevu, což byla forma komunikace, která se udržela velmi dlouho. Bylo také možné napsat knihu, ovšem takové tituly obvykle nelákaly nakladatele.

Konečně tu byla možnost sejít se kolegy a všechno si říci. Touto myšlenkou se řídil italský přírodovědec Giambattista della Porta (1538 - 1615?), když roku 1560 zorganizoval v Neapoli skupinu nesoucí název Academia Secretorum Naturae, tedy Akademie tajemství přírody, jež se stala první vědeckou společností novověku. Za několik let byla zakázána, když ti, kdo se v ní sdružili, byli svým praktickým zaměřením příliš vzdáleni oficiální scholastice tehdejších univerzit, kam nebyli téměř nikdy přijímáni. Tento vztah obou oblastí se zřetelně vyhrotil v další vědecké společnosti, jíž byla Accademia dei Lincei, založená roku 1601 v Římě. U její zrodu stál neúnavný della Porta a jistou dobu v ní působil také Galileo Galilei (1564 - 1642). Její název, v překladu Akademie rysookých (s očima jako rys) symbolizoval nejen ostrost zraku, jakou má vědec mít, ale také boj pravé vědy proti scholastické učenosti. Z této společnosti byli výslovně vyloučeni duchovní, což nemohlo dobře dopadnout; roku 1630 zakázala její další činnost papežská kurie.

Galileo pak pokračoval ve Florencii, kde roku 1657 spoluzaložil Accademie del Cimento (Akademie pokusu), která dokonce vydávala vlastní časopis. I tady nastal po deseti letech konec. Když měl být ochránce společnosti - toskánský velkovévoda Leopold - jmenován kardinálem, podmínkou bylo, že ukončí činnost Akademie. První pokusy o vytváření vědeckých společností se tedy odehrály v Itálii. Roku 1622 došlo k založení akademie v německém Rostocku, ale následující třicetiletá válka zapudila myšlenky na sdružování vědců. Proto se další společnost, Academia Naturae Curiosorum, zrodila až roku 1652 v německém Schweinfurtu. Tentokrát ale byla úspěšná, takže když dostala o dvacet později císařské privilegium, stala s z ní Akademie der Naturforscher Leopoldina - společnost existující dodnes.

Je to dokladem postupně rostoucího zájmu o vědu, podmíněného záštitou panovníka. Ovšem nebyl to běžný případ, takové tendence se prosazovaly pomalu. V Anglii založil velkoobchodník T. Gresham původně soukromé učiliště, jež mělo vzdělávat obchodníky a také námořníky pro obchodní a válečné loďstvo. Tomu odpovídaly i vyučované předměty: matematika, přírodní vědy, navigace. Od roku 1645 se angličtí vědci scházeli více či méně pravidelně v Gresham-College a posléze ji přejmenovali na Philosophical College. Ani u toho nezůstalo, když chemik a alchymista Robert Boyle (1627 - 1691) vystoupil s novým názvem, Invisible College. Statut se podařilo vypracovat až roku 1660, ale to už měla společnost významné postavení ve vědeckém světě. Tak významné, že o dva roky později změnil anglický král Karel II. (1630 - 1685) její název na Royal Society for the Improvement of Natural Knowledge. Přesto však zůstávala společnost soukromou organizací.

Pozadu nezůstal rival Anglie - království francouzské - kde však Akademie, založená roku 1666, byla od počátku státní institucí. Pak už začalo zvolna přibývat podobných společností. V českých zemích se vytvořila až kolem roku 1770 Učená společnost jako soukromá instituce, jak to dokládá také název jejího periodika Abhandlungen einer Privatgesellschaft in Böhmen, jež začalo vycházet roku 1775. Až v prosinci 1784 dosáhla společnost právního zakotvení; na základě dekretu císaře Josefa II. byla založena Královská česká společnost nauk. Ale to už je jiná, novodobá historie.