Po soudu s vrahy novináře Pearla se musí Pákistán vypořádat s extrémisty

15. červenec 2002

Pakistánský soud vynesl v pondělí tvrdé rozsudky nad čtveřicí muslimských militantů, obviněných z únosu a zavraždění amerického novináře Daniela Pearla. Existují však obavy, že pakistánští extrémisté se budou nyní chtít za odsouzení zmíněných druhů pomstít.

Rozsudky vynesené v pondělí v pákistánském Hejdarabádu nad čtyřmi muslimskými militanty místním soudem, jsou tvrdé. Jak prohlásil soudce, hlavní obžalovaný, 29ti-letý Ahmed Omar Saíd Šejk byl odsouzen k trestu smrti a tři další k trestu doživotního vězení. Není divu, šlo o zavraždění nevinného 38letého novináře, Daniela Pearla, poté co byl 23. ledna tohoto roku unesen a držen coby rukojmí a militanty obviněn, že je agentem CIA či izraelského Mossadu. O měsíc později dostali západní diplomaté poštou drastický videozáznam, dokazující, že Pearl už nežije a podle místních náznaků, jako například obdržených e-mailů či protiamerických nápisů na silnicích, varujících, že příjdou další teroristické útoky, začalo být jasné, kdo za únosem stojí. Pak už nebylo zjevně těžké zjistit, že hlavním organizátorem byl právě Saíd a jeho případ je poučný.

Narodil se totiž právě v Británii a jeho mládí, soukromé vzdělání a léta studií, včetně známé London School of Economics, nenasvědčovaly tomu, že by tento velmi bystrý student měl nějaké sklony k terorismu. Pak však právě na LSE přišly kontakty s jednou z britských militantních muslimských organizací, které doposud mohly téměř nerušeně fungovat. Organizace Islamic Society prý Saída získala po promítání filmu o masakrech bosenských muslimů Srby. V roce 1993 tak pro kolegy studenty uspořádal sympozium o Bosně, kam se poté vydal s muslimskou charitou Konvoj slitování. To by ještě samo o sobě nebylo ničím výjimečným, ale podle pozdějšího doznání, se na Balkáně setkal s představiteli militantní pákistánské skupiny Harkát-ul-Mudžahedín, napojené na bin Ládinovu Al-Kajdu, zanechal studia a odjel do Pákistánu, kde se mu dostalo tréninku ve zbrani a školení v teroristických metodách boje. Pak už odjel do Británie, aby tam verboval mladé souvěrce a posléze odletěl do Indie, aby tam provedl svůj první únos čtyř osob, včetně tří Britů. Úkryt byl však vypátrán a Saíd zatčen a odsouzen, ale byl později vyměněn za 155 cestujících a posádku indického letadla, uneseného do talibánského Afghánistánu militanty skupiny Jaiš-e-Mohammed, která je nyní v Pákistánu zakázána. Saíd se pak odebral zpět do Pákistánu, oženil se a usadil v Lahore. Tam byl po únosu Pearla vypátrán pákistánskou policií a zatčen. Agentury připomínají, že během soudního přelíčení měl Saíd prohlásit, že Američané si 11. září zasloužili a že přijdou nové útoky.

Odsouzení Saída je nyní pro pákistánskou vládu zkouškou síly v boji proti zmíněným extrémistům, jejichž několik organizací je stále v zemi činných. Během procesu byly preventivně uzavřeny oba konce ulice, kde se nalézá vězení, ve kterém se soud konal, ocelovými zábranami a stovky ozbrojených policistů byly v pohotovosti v okolí. Militanté otevřeně obviňují pákistánskou vládu z vykonávání americké politiky a obránce neshledal v obviněních dost důkazů a požadoval osvobození odsouzených.

Odborníci nyní tvrdí, že pákistánská vláda bude muset s militanty svést tvrdou válku, jinak zemi hrozí chaos a nebezpečí dalších únosů, či útoků na vládní představitele či úředníky. Bude na prezidentu Mušarafovi, aby ukázal, jak efektivní je jeho aparát i armáda, což vzhledem k rozloze země nebude lehké. Vždyť existují náznaky, že mnoho členů al-Kajdy, včetně vůdců, se ukrývá právě na afghánsko-pákistánském pomezí, což by bez pomoci pákistánských militantů bylo sotva možné.

rse@rozhlas.cz

Spustit audio

Více z pořadu