Petr Hartman: Zaorálkovo ministerstvo prý čelilo zahraniční invazi, zbraní byly kliky počítačovou myší

31. leden 2017

Když se v ulicích Prahy objevily v srpnu 1968 tanky, bylo na první pohled zřejmé, že se jedná o invazi vojsk Varšavské smlouvy. Když bylo Česko napadeno na začátku roku 2017, dlouho si toho nikdo ani nevšimnul.

Kdyby na to neupozornil internetový server Neovlivní, patrně by novodobá invaze zůstala širší veřejnosti utajena. Takto musel ministr zahraničí Lubomír Zaorálek přiznat, že se on a další lidé z vedení resortu stali oběťmi hackerského útoku. Podle tvrzení šéfa diplomacie lze nabourání do jejich e-mailů přičítat akci zahraničního státu.

Zatím se lze pouze dohadovat o tom, k jak významným dokumentům a informacím se hackeři dostali, jak dlouho jejich akce trvala a nakolik může ohrozit bezpečnost České republiky, případně i jejich spojenců ať už v rámci Evropské unie či NATO.

Přirovnávat zcizení obsahu e-mailové korespondence k vojenským akcím, se může zdát příliš nadnesené. Snad lze věřit ujišťování ministerstva zahraničí, že by k žádným vážným škodám dojít nemělo, o případných obětech na životech ani nemluvě.

Jak zajistit kybernetickou bezpečnost

Přesto se experti shodují na tom, že zničit nějakou nepřátelskou zemi lze i bez tanků, samopalů, nebo chytrých dronů. Účinnou zbraň představují útoky po sítích, které mohou paralyzovat dopravu, provoz klíčových elektráren, nemocnic a bezpečnostních systémů v zemi. Toho lze docílit bez jediného výstřelu pomocí pár kliknutí počítačovou myší.

Lubomír Zaorálek

Nejnovější útok na internetovou síť ministerstva zahraničí může být názornou připomínkou toho, že je potřeba takovýmto nebezpečím čelit. A nepomohou k tomu lepší hesla, než jakými nedávno disponoval při ochraně svého přístupu do e-mailových schránek předseda vlády Bohuslav Sobotka. K jejich prolomení stačil um začínajícího hackera.

V nejnovějším případě by mělo jít o útok sofistikovanější. Proto nelze vyloučit, že jeho pachatele se nepodaří odhalit. Lze rovněž spekulovat o tom, kolik podobných ataků na ministerstva a důležité instituce této země zatím zůstalo neodhaleno a kolik jich bylo naopak včas zmařeno.

Ten nejnovější byl oznámen zrovna v den, kdy se politici dohadovali o tom, jak zajistit kybernetickou bezpečnost této země a jakou roli svěřit vojenskému zpravodajství. Zmiňovaná událost spíše nahrává těm, kteří pro něj požadují větší pravomoci. Věřme, že jde o pouhou shodu okolností, ne o hackerský útok motivovaný touto diskusí.

autor: Petr Hartman
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.