Petr Hartman: Jaká vláda má navrhnout rozpočet?

2. září 2013

Podle předsedy ČSSD Bohuslava Sobotky by návrh státního rozpočtu na příští rok měla předložit vláda vzešlá z předčasných voleb. Nestane-li se něco mimořádného, měl by v čele takového kabinetu být právě on. Úřadující premiér Jiří Rusnok zase při vzniku svého týmu prohlašoval, že hlavním úkolem prezidentské vlády bude příprava státního rozpočtu na příští rok.

Vyhovět přání obou politiků lze za podmínky, že na tvorbě nového rozpočtu bude Rusnokův kabinet spolupracovat se sociální demokracií a ta bude po volbách skutečně vládnout. Vzhledem k předvolební kampani a politickým ambicím některých současných ministrů je to prakticky vyloučené. O přízeň voličů se budou ucházet v barvách SPOZ a sociální demokraté pro ně budou představovat jednoho z hlavních soupeřů.

To však nemůže práci na novém rozpočtu zastavit. Platí to i ve chvíli, kdy dolní parlamentní komora neexistuje a nová by se měla začít formovat až na konci listopadu. Ministerstvo financí pod vedením Jana Fischera musí postupovat podle daného časového plánu. A ten ve standardních podmínkách počítá s tím, že návrh rozpočtu vláda schválí do konce září. Ani to však nezaručí, že od nového roku nebude Česká republika hospodařit podle rozpočtového provizoria.

K projednání návrhu státního rozpočtu je potřeba, aby dolní parlamentní komora normálně fungovala. K tomu musí být zvoleni její představitelé a vytvořeny jednotlivé výbory, což může trvat několik týdnů. Návrh rozpočtu by musel být přijímán ve zkrácených lhůtách a projednávání by muselo probíhat hladce.

Rusnokův kabinet tomu může napomoci tím, že k tvorbě rozpočtu na příští rok přistoupí velmi zdrženlivě. Znamená to, že nijak výrazně nenadsadí ani celkové příjmy, ani výdaje. Jejich výsledný rozdíl by neměl vybočit z deficitů, které rozpočty vykazovaly v uplynulých letech. Plánovaný schodek 110 miliard korun, který je ve Fischerově návrhu, tomu celkem odpovídá. Nová většina ve sněmovně by s takto pojatým rozpočtem nemusela mít velký problém.

Velká část výdajů je stejně dopředu dána zákonem, státními zárukami, nebo tzv. dluhovou službou. Na tom by něco zásadního mohla změnit až v delším časovém období. Zbytek výdajů potom záleží na politickém rozhodnutí vládní většiny, zda ji spíše investuje například do vzdělání nebo do průmyslu. Přesuny mezi jednotlivými kapitolami by se daly zvládnout v rámci takto navrženého rozpočtu.

Bude-li Rusnokův kabinet vnímat všechny zmiňované okolnosti, potom může splnit svůj úkol. Pro něj není důležité, zda si současní ministři vynutí více peněz pro své resorty. O tom stejně rozhodne až většina v nové sněmovně.

autor: Petr Hartman
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.