Papír má narozeniny!

Výročí můžeme letos slavit jako kulaté, pokud uvěříme čínskému kronikáři. Jen poznamenejme, že Číňané měli tendenci přesně datovat různé historické události, i takové, které se nestaly. Například, po přepočtení na náš systém, se měl roku 2953 př. n. l. narodit císař Fu Si, který prý naučil lidi spřádat hedvábí. K porodu došlo po dvanáctiletém těhotenství jeho matky, což budí pochybnosti. Právem, byl to totiž jeden z legendárních císařů. Objev papíru je skutečností, souhlasíme i se stoletím, kdy k němu došlo. Zda souhlasí také rok, nelze spolehlivě rozhodnout.

Zdrojem informací je kronikář Fan Jie (nar. 398 n. l.), jenž napsal, že "v dávných dobách se psaní a nápisy prováděly na kouscích bambusu nebo pruzích hedvábí, ... ale hedvábí je drahé a bambus těžký ... Byl to právě Caj Lun, jenž přišel na myšlenku vyrobit papír z kůry stromů, zbytků konopí, odstřižků hedvábí a rybářských sítí." Caj Lun, údajný autor objevu, byl eunuch v císařských službách, který se již dříve uvedl jako zdatný odborník. Vedl císařský arsenál, kde se vyráběly zbraně, které dosáhly takové kvality, že se prý staly vzory pro budoucí generace. Odborníci dnes soudí, že určitou předehrou objevu papíru byl objev vlasového štětce, jenž měl učinit Meng Tchien ve 3. stol. př. n. l. Štětcem se daly psát čínské znaky na hedvábí, které se upravovalo do svitků, což byly vlastně knihy. Přitom vznikal odpad, odstřižky hedvábí, a hledalo se, jak zbytky drahého materiálu zužitkovat.

Objev papíru je datovaný přesně, alespoň podle kronikáře: "Caj Lun podal zprávu o svých výzkumech o výrobě papíru v prvním roce vlády [císaře] Jüan Singa." Byl to rok 105 n. l. V čínských pramenech tento rok vešel ve známost, stejně jako osoba Caj Lunova. Ve skutečnosti můžeme předpokládat, že objevu předcházelo období pokusů, které mohlo trvat roky. Také je možné, že Caj Lun, jenž měl jako vlivná osoba přístup k císaři, jen zpravil panovníka o novém materiálu. To všechno nelze vyloučit, ale dnes žije údaj čínského kronikáře, takže letos slaví papír devatenáct století své existence.

Tomuto objevu zřejmě zčásti napomohlo také to, že Číňané znali plst. Soudí se, že se původně pokoušeli zplstnatět výše zmíněné suroviny, mimo jiné drahé hedvábí, a tím je dál využít. Povedl se papír. Výchozí materiály roztloukali ve vodě až se jednotlivá vlákna oddělila a vznikla kaše. Zprvu ji podle všeho nalévali na plochá síta, později se papírová kaše nabírala sítem přímo z kádě a po odkapání vody se papír sušil na slunci. Tento postup se po staletí neměnil.

O Caj Lunovi mnoho nevíme, ale soudě dle kroniky, byla jeho další kariéra nadějná; byl zaměstnán u dvora a stal se členem císařské gardy. Obrat začal roku 117 n. l., když "císař Jüan Čchu zjistil, že v knihách o historii jsou nějaké chyby". Přikázal proto dvěma učencům, aby je opravili, a dohledem na to pověřil právě Caj Luna. Tomu tehdy císařovna To tajně přikázala, aby do knih vymyslel pomluvy na jednoho člena císařské rodiny. Za vlády dalšího císaře se však situace změnila, uvedený člen již nebyl v nemilosti a ocitl se v ní Caj Lun, jenž vzal autorství pomluv na sebe. Podle kronikáře se prý cítil tak zahanben, že spáchal sebevraždu.

Později se papír šířil na východ, do Japonska, a na západ, kam sledoval proslulou Hedvábnou cestu. Stal se běžnou komoditou v muslimském světě. Do Evropy se jeho výroba dostala někdy až ve 12. století, protože náš kontinent se bránil objevu, jenž byl přičítán nevěřícím, tedy Arabům. Evropský papír se pak dlouho vyráběl především ze starých hadrů, a nápad použít k této výrobě dřevo publikoval až roku 1719 Francouz René Antoine Ferchault de Réaumur (1683-1757), autor dnes již nepoužívané teplotní stupnice. Inspirací se mu staly vosy, které "tvoří velmi jemný papír, podobný našemu: extrahují přitom vlákna dřevin běžných v krajinách, kde žijí. Učí nás tak, že se papír dá vyrábět z vláken rostlin bez použití hadrů a plátna."