Operační programy podepsány

1. říjen 2008

Pozdě, ale přece byl nakonec operační program Věda a výzkum pro inovace podepsán, prý jako předposlední v Evropské unii. Konec dobrý všechno dobré, praví stará moudrost, ale je možná přece jen nutné pro budoucí podobné situace připomenout, že to Českou republiku stálo nejednu politickou krizi.

Současný ministr Ondřej Liška je ministrem díky tomu, že zřejmě těsně před svým odvolání raději odstoupila z ministerské funkce tehdejší první místopředsedkyně Strany zelených Dana Kuchtová. Od té doby je úhlavní nepřítelkyní současného vedení vládních Zelených. Většinu zápasů sice zatím prohrála, ten poslední na sjezdu, ale stačí to k tomu, aby vratká vládní většina byla trvale znejišťována.

Operační program, o který především šlo, by měl přinést české vědě a školám přes dvě miliardy eur. Podpoří například vybavení pracovišť moderní technikou. Česká republika nepatří v této oblasti právě k nejvyspělejším, proto takto zaměřenou podporu velmi potřebuje. Může to být zároveň zcela konkrétní příspěvek do diskuse, čím republice její členství v Evropské unii prospívá.

Je proto jen příznačné, že se příprava evropských operačních programů stala tak žhavým politickým tématem. Jak to v české politice totiž bývá, nešlo ani tak o věcné otázky, jako otázky mocenského boje a zejména osobních animozit. Stěží si totiž lze představit, že bývalá ministryně, ve funkci sotva rok, mohla na svém postu něco osobně zanedbat.

Šlo především o politiku, o střet představ, o personální nedorozumění a hlavně o vnitrostranický boj, který ale také nebyl ničím jiným než odrazem sporů a mocenského boje ve vládní koalici.

Není to zase nic tak neobvyklého. Evropa je zvyklá, že v domácí politice členských zemí padají ministři a vlády. Pokud ale jde o zájmy příslušného státu a zejména o peníze, které mohou do země přitéct, bývá v demokratické politice pravidlem, že boj jde stranou a znepřátelené strany alespoň dočasně spolupracují.

V české politice je tomu bohužel jinak. Boj mezi stranami, ale i uvnitř stran a také mezi vládou a opozicí, se vede zpravidla tak, že nezáleží na vnějších škodách, jen když nepřítel bude poražen a nejlépe zašlapán do země. A naopak - když je někdo poražen, pak zpravidla má zájem na tom, aby vítězi co nejvíce uškodil, byť by tím uškodil i zemi, straně, i sám sobě.

To je zřejmě další poučení z politické boje o evropském operační programy.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.