Ondřej Kepka: Všechno je rychlejší a rychlejší

Vliv italské renesance se v některých zemích projevoval až o desítky, možná i stovky let později. Kultura, prostředí a styl života vnuků se příliš nezměnily od kultury jejich otců a dědů.

Čtěte také

Kdo bude v době AI objevitel – člověk, nebo stroj? Koubský: Lidé řeší problémy jinak než počítače

Poslední století však přinášejí zásadní změnu. Říká se, a je to tak trochu fráze, že všechno je rychlejší a rychlejší.

Můj táta, velký technik a obdivovatel nových přístrojů, používal jako učitel pro přehrávání zvuku kotoučový magnetofon s magnetickým páskem, měl dvě rychlosti, podle toho se měnila kvalita. Za mnoho letech se objevila kazeta – s jednou rychlostí – s podobným magnetickým páskem. Z jedné bedýnky byly dvě a otec si nadšeně vychutnával stereo zvuk. Za celý jeho život toto byl kompletní vývoj přístrojů nahrávajících zvuk.

Když jsme poprvé poslouchali digitální záznam zvuku z CD, byl u vytržení. Moje současné domácí „nahrávadlo“ má obrovské menu a asi 150 nastavitelných funkcí. Ještě jsem ho tátovi stačil ukázat.

Změna priorit směrem k povrchnosti

Když jsem byl malý kluk, počítala se generace zhruba jako období dvaceti let. Dnes si myslím, že už je velký rozdíl pouhých pět let. A z toho logicky vyplývá, že si rychleji přestáváme rozumět.

Čtěte také

Luboš Kreč: Úsvit robotů za dveřmi

Není to ale jen o tom, že používáme jiné nástroje. To všechno nás totiž ovlivňuje a rychlejším tempem se především mění naše uvažování.

Starý magnetofon jste se naučili ovládat do nejmenších podrobností, bylo to jednoduché. Dnešní přístroje nestačíte pochopit, vstřebat, to vede k povrchnosti. Jsme přehlceni, povrchnější a na nic nemáme čas. A tak se mění priority. Kvantita je důležitější parametr než kvalita.

Ale nezbývá, než všechno akceptovat a smířit se s tím… A najít si v tom chaosu, zmatku a zběsilém tempu svůj životní prostor. Otázkou je, jestli se toto tempo někdy zastaví. Zatím to tak nevypadá. A tak se možná i naši vnuci budou na naši generaci dívat jako na generaci Přemysla Oráče. Zvládneme to tempo ale vůbec přežít?

Autor je herec a předseda Herecké asociace