Ombudsman by neměl být pouze pošťákem
Přes jeden tisíc podnětů, dvacet případů, na kterých začal ombudsman podrobně pracovat, takový je současný stav v nově vytvořené instituci. Od čtvrtka nemusí její šéf Otakar Motejl čelit stoupajícímu množství stížností sám. Může se spolehnout na svého zástupce, přesněji řečeno zástupkyni. Právě tento den nastoupila do úřadu Anna Šabatová, mimo jiné spoluzakladatelka Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných a signatářka Charty 77.
Vedení je tudíž kompletní a jeho konečné složení je asi nejlepší ze všech navrhovaných variant. Nově vytvořenou instituci uvedou do chodu lidé, kteří s jejím vznikem vždycky souhlasili a kteří mají s ochranou lidských práv bohaté zkušenosti. A to hlavně z doby komunistické totality, kdy byla lidská práva nejvýrazněji pošlapávána a kdy k boji za jejich dodržování byla nutná pořádná dávka osobní odvahy.
Určitě bude veřejnost vnímat první měsíce fungování úřadu ombudsmana jinak, než kdyby v jeho čele byli lidé, kteří jej považují za zbytečnou věc a působili by v něm jenom proto, že když už nějaká funkce existuje, tak se musí obsadit. Právě v tomto duchu se neslo úsilí bývalého senátora Voráčka, který se Šabatovou soupeřil o post zástupce ombudsmana. Zvolení Šabatové dokazuje, že podobný přístup k úřadu veřejného ochránce práv nenašel v parlamentu potřebnou většinu.
První předpoklad k tomu, aby si ombudsman získal potřebný respekt, byl učiněn. Sám o sobě však zdaleka nestačí. Dalším je vybudování funkčního úřadu. A k tomu je zatím daleko. Jakoby státní úředníci ani nepočítali s tím, že by ombudsman měl skutečně začít pracovat. Proto se zatím musí spokojit s improvizovanými podmínkami. Což může vést k tomu, že stížnosti se budou vyřizovat déle, než by lidé čekali a výsledek práce nemusí být vždycky nejkvalitnější.
Právě to, jakým způsobem začne úřad fungovat, jak rychle si vydobude všeobecný respekt, bude pro jeho budoucnost rozhodující. Tím spíš, že někteří ústavní odborníci se o ombudsmanovi vzhledem k jeho pravomocím vyjadřují jako o dobře placeném pošťákovi. Nový ochránce práv občanů může totiž konkrétní stížnost uzavřít pouze vydáním doporučení určitým úřadům, případně jejich nadřízeným. To je však vše, co může činit. Pokud nebudou jeho návrhy respektovány, nemá šanci je vynutit.
V jiných zemích absence donucovacích pravomocí sice neubírá úřadu ombudsmana na síle, v morálních poměrech České republiky by tomu mohlo být právě naopak. Vždyť například stačí zalistovat věstníky Nejvyššího kontrolního úřadu. V nich naleznete desítky doporučení, jak napravit chyby zjištěné při konkrétních kontrolních akcích. Nejvyšší kontrolní úřad si je většinou mohl nechat zarámovat a pověsit si je na zeď. Ti, kterých se kontrola týkala, ani jejich nadřízení je často nebrali vůbec vážně a nikdo je nedonutil doporučení respektovat.
Aby tomu v případě ombudsmana bylo jinak, to bude nejtěžší úkol Otakara Motejla a Anny Šabatové v nové funkci. Prvním krokem tímto směrem může být rezignace manžela Šabatové Petra Uhla na funkci vládního zmocněnce pro lidská práva. Ačkoli mu to žádný předpis nenařizuje a nikdo by ho k tomu nemohl donutit, rozhodl se raději úřad opustit. V České republice to nebývá obvyklé. Naopak očividný konflikt zájmů lidé většinou ignorují a drží se svých postů do poslední možné chvíle.
Takže rezignace Petra Uhla může být dalším důkazem toho, že úřad ombudsmana chce působit jinak, než je v našich poměrech běžné. Snad i on pomůže ke zlepšení zatím pokleslé morálky v naší společnosti. Právě morální hodnoty a jejich respektování jsou v civilizovaném světě důležitější než sebelépe napsané právo. Takže výsledky práce ombudsmana a jejich dopad na fungování státní správy mohou být dalším testem toho, zda směřuje k vyspělým demokraciím, nebo jsme stále přitahováni divokým východem.
ČRo 6 / RSE 1. února 2001 rse@cro.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.